V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Filmové Agathy na ČT1
Po reprízách seriálu Hercule Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli zařadila ČT1 do programu na sobotní večery filmové adaptace detektivek Agathy Christie.
Jako první bude uvedena v sobotu 19. ledna od 22.10 Vražda v Orient-expresu (v hlavní roli Albert Finney jako Hercule Poirot).
V dalších týdnech budou následovat filmy, v nichž byl do role Poirota obsazen Peter Ustinov. Nejprve Smrt na Nilu (26. ledna od 21.50), o týden později Zlo pod sluncem (2. února od 22.10). Tedy filmy, které byly již několikrát uvedeny, naposledy před dvěma lety právě na ČT1.
Vražda v Orient expresu je zřejmě nejznámější filmovou adaptací podle Christie a řečí popularity asi také nejhvězdněji obsazenou. Připomínáme tedy pár základních informací o filmu...
Po rozčarování, které Královně detektivek přinesla v 60. letech série čtyř filmů společnosti MGM s Margaret Rutherford v roli slečny Marplové, dala spisovatelka filmovým producentům na srozuměnou, že už nehodlá prodat práva k zfilmování jakékoli své knihy. Když tedy měla společnost EMI zálusk na něco od Agathy Christie, nenechal její šéf nic náhodě a povolal jednoho z nejznámějších a nejuznávanějších britských producentů, Johna Brabourna. Tomu se jako nejlepší k převedení na filmové plátno jevila Vražda v Orient-expresu. Představoval si výpravnou, nákladnou podívanou s hvězdným obsazením, špičkovým režisérem, kvalitní hudbou, scénář se měl co nejvíce držet předlohy a natáčet chtěl v autentickém prostředí. Brabourne věřil, že když se tato představa bude šikovně prezentovat autorce, ta nakonec povolí. Pro jistotu zapojil do jednání i svého tchána, lorda Louise Mountbattena, jednoho z nejmocnějších a nejznámějších lidí v Británii (mimochodem, prý jako ještě mladý vnuknul Agathě Christie nápad pro zápletku použitou ve Vraždě Rogera Ackroyda). Agatha nakonec opravdu neodolala.
Jako režisér byl najat Sidney Lumet (např. Dvanáct rozhněvaných mužů), do role Hercula Poirota obsazen Albert Finney. K natáčení byl z Muzea francouzských drah zapůjčen skutečný Orient-expres, který dodal filmu patřičnou autenticitu. Výsledek? Agatha Christie byla většinou zdrženlivá, pokud šlo o hodnocení adaptací jejího díla, ale tentokrát se vyjádřila pochvalně. Slavnostní premiéry se zúčastnila i britská královna, pro Agathu Christie byl následný banket jedním z jejích posledních veřejných vystoupení. Jednalo se mimochodem o poslední veřejnou akci, které se Christie zúčastnila.
Vražda v Orient-expresu se stala do té doby nejvýdělečnějším britským filmem. Navíc získala tři ze sedmi cen Britské filmové akademie udělených za rok 1974 — za nejlepší film, mužský herecký výkon (Albert Finney) i herecký výkon ženský (Wendy Hiller za roli princezny Dragomirovové). Čekalo ji i šest oscarových nominací, jedinou sošku si nakonec odnesla Ingrid Bergman za roli Grety Ohlssonové. Byl to pro ni již její třetí Oscar.






