„Lámou se srdce,“ podtrhla si Lillian Dawsonová pečlivě v knize. „Láskyplné vztahy umírají.“
Ale umírají i lidé – a Lillian Dawsonovou najdou zavražděnou v trvalkovém záhonu Clary Morrowové, která ve Three Pines právě slaví svou první samostatnou výstavu. Zapadlá vesnice se díky shromáždění umělců i znalců umění proměnila načas ve svět, kde každý tah štětcem, každá stínohra hrají osudovou roli. Kde za každým úsměvem číhá úšklebek. A každý láskyplný vztah skrývá zlomené srdce. Vrchní inspektor Gamache příjíždí se svým týmem, aby odhalil pravdu. Co se však nabízí jejich očím: skutečnost, nebo jen světelný klam?
Milan Kundera o Agathě Christie
Jedna z postav v kapitole Duchaplný spojenec svých hrobníků v třetím díle Boj říká následující:
,,Železniční neštěstí je hrůza pro toho, kdo je ve vlaku anebo tam má syna. Ale ve zprávách znamená smrt přesně totéž, co v románech Agathy Christie, která je mimochodem největší kouzelník všech dob, protože uměla proměnit vraždu v zábavu, a to ne jednu vraždu, ale desítky vražd, stovky vražd, běžící pás vražd páchaných pro naši radost v exterminačním táboře jejích románů. Osvětim je zapomenuta, ale z krematoria Agathiných románů stoupá kouř věčně k nebi a jenom velice naivní člověk by mohl tvrdit, že je to kouř tragédie."
Druhá postava o pár řádek později řekne:
,,Také já čtu Agathu Christie! Když jsem unaven, když se chci stát na chvíli dítětem. Ale jestliže se veškerý čas života promění v dětskou hru, zahyne jednoho dně svět za našeho veselého žvatlání a smíchu."

Doporučuje





