V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Muž v hnědém obleku
The Man in the Brown Suit
Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po náhlém skonu otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnském metru stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže a nalezne lístek, jejž mrtvému sebral a poté poblíž místa nehody ztratil jiný, neméně záhadný muž. Brzy poté vyjde najevo, že nešťastná událost patrně souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera. Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub a stopy i náhoda ji zavedou na loď plující do Jižní Afriky. Během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami.



Po celý svůj život psala Agatha Christie kromě klasických detektivek také odlehčenější příběhy špionážního ladění, které sama označovala za napínavou lehkou četbu. Ve dvacátých letech, v dobách svých počátků, těch knih napsala hned několik. Mezi ně patří i Muž v hnědém obleku, ke kterému získala námět při svém pobytu v rámci Velké výpravy, cesty na podporu britského impéria, jíž se účastnila s prvním manželem Archibaldem. Ocitla se i v Jižní Africe v době revoluční krize, tedy v místě a situaci, které později pro příběh použila.
Ve Vlastním životopise Christie vzpomíná: „Když jsem byla hotová se Záhadou vily Mill House, ohromně jsem si vydechla úlevou. Ta kniha se mi nepsala snadno a po dokončení mi připadala dost slátaná. Ale byla na světě […] a měl v ní svoje osudy starý Eustace Pedler. V nakladatelství Bodley Head nad ní trochu rozpačitě pokašlávali a přešlapovali. […] Ale velkomyslně ji přijali.“
Jiný název v citaci není chyba – jen byl kvůli podobnosti s Vraždou na golfovém hřišti (Murder at Mill House vs. Murder on the Links) nakonec změněn. Ani jméno jedné z postav není zmiňováno náhodou. Jeden z přátel Agathy Christie a především jejího první manžela, major Belcher, anglický pán, který obýval vilu Mill House, totiž autorce navrhl, aby o jeho domě napsala knihu. Agathě se sice zpočátku nedařilo psát o reálné postavě, ale pak se rozhodla knihu postavit na střídání vyprávění Anny a právě sira Eustace Pedlera (= Belechera) v první osobě, kdy použila několik majorových výroků nebo historek.
S knihou se pojí ještě jeden název – na pokračování v novinách vycházela na návrh redakce pod názvem Dobrodružka Anne.
V románu také uvedla poprvé na scénu trochu tajemného plukovníka Race, který se pak objevuje ještě v románech Karty na stole, Smrt na Nilu a Cyankáli v šampaňském.
Jde o vůbec první dílo Agathy Christie, které bylo přeložena do češtiny. Kniha vyšla už v roce 1927, tedy jen tři roky po vydání v Anglii.
TV zpracování
- Muž v hnědém obleku – americká televizní adaptace s dějem přesazeným do doby vzniku snímku, 1989
-
L’homme au complet marron – v ČR zatím neuvedená epizoda seriálu Malé vraždy Agathy Christie s dějem přesazeným do Francie, 2017
Komiks
- L’Homme au complet marron, 2005 – adaptace d’Hughot, ilustace Mohamed El Baïri a barvy Ercan