Prasklé zrcadlo

V Prasklém zrcadle se sekáváme s poněkud změněnou vesnicí St. Mary Mead. Staří usedlíci (jako paní Bantryová) se musí vzdát svých velkých domů, které není možné bez služebnictva udržovat, prodat je novým, bohatším lidem (jako je herečka Marina Greggová) a s těžkým srdcem pozorovat, jak bourají zdi, vyměňují okna a stavějí bazény… Vždyť také slečna Marplová vzpomíná na staré dobré časy v St. Mary Mead, kdy mohla ze své příhodně položené zahrádky pozorovat, co se kde šustne. Tato kniha je také poslední situovaná právě do bydliště Jane Marplové. V dalších příbězích s tetou Jane sice padne občas o St. Mary Mead zmínka, ale děj zavede slečnu Marplovou jinam.

Stejně jako v případě Vraždy v Orient-expresu vychází jistý aspekt příběhu ze skutečné tragické události. Nelze ji však více rozvést, neboť by výrazně prozradila zápletku děje. Podle Johna Currana (jak uvádí v Utajených zápisnících Agathy Christie a v Kompletních utajených zápisnících Agathy Christie) však autorka o reálném případu, týkajícím se herečky Gene Tierney, nevěděla.

Prasklé zrcadlo věnovala Agatha Christie herečce Margaret Rutherford, která ve čtyřech filmech z 60. let ztvárnila slečnu Marplovou. Dlužno upřesnit, že Agatha Christie si herečky sice vážila, ale s marplovskými adaptacemi, v nichž Rutherford účinkovala, spokojena nebyla.

Název knihy odkazuje na básně lorda Alfreda Tennysona „The Lady of Shalott“.