Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Agatha Christie a Československo

U citátů uvádíme rok vydání v černé řadě a příslušné číslo strany.
V povídce „Tvář Heleny“ se dozvídáme, že o jednom umělci píši noviny kromě jiných národností také jako o Čechovi.
Smrt v oblacích (1935)
„Koukám,“ řekl náhle pan Clancy, „že nepoužíváte Pitmanovy těsnopisné soustavy.“Jane zrudla a Poirot jí přispěchal na pomoc:„Slečna Greyová jde s duchem doby. Používá nejnovější soustavy vynalezené jedním Čechoslovákem.“„Co neříkáte? Tohle Československo musí být úžasná země. Všechno sem z ní přichází – boty, sklo, rukavice – a teď i těsnopisná soustava. Opravdu úžasné“ (139).
Smrt na Nilu (1937)

Jenže pan Fullerton proti své vůli, proti svému právnickému cítění i proti mnoha dalším důvodům děvče litoval. Velice je litoval. Už v dětství poznalo utrpení a krutost policejního státu, ztratilo rodiče, bratra a sestru a zažilo nespravedlnost i strach. To v ubožačce zdůraznilo rys bezpochyby vrozený, který se však až dosud neprojevil, totiž dětinskou, vášnivou chtivost.„Všichni se proti mně spikli,“ prohlásila. „Nikdo mě nechrání. Nejste ke mně spravedliví, protože jsem cizinka, nepatřím do téhle země, nevím, co říkat a dělat. Jak se mám zachovat? Proč mi nepomůžete?“ (118).
V knize se na jednom místě hovoří i o Praze:
„Teorie je taková, že ty zbraně nikdy neměly v západní Africe zůstat. Proběhly platby, a pak byly odeslány někam jinam. Existuje možnost, že odešly z Afriky na Blízký východ, do Perského zálivu, do Řecka a Turecka. Zásilka letadel byla poslána i do Egypta. Z Egypta pak odešla do Indie, z Indie byla poslána do Ruska.“„Myslel jsem si, že byly poslány z Ruska.“„A z Ruska odešly do Prahy. Celá ta věc je šílená“ (74).
Tajemství Chimneys (1925) a Herkulovské úkoly pro H. P. (1947)
Na závěr ještě musíme zmínit fiktivní balkánský stát Herzoslovensko (v originále Herzoslovakia) figurující v románu Tajemství Chimneys a v povídce „Stymfálští ptáci“ z Herkulovských úkolů pro Hercula Poirota – tam v českém překladu jako Hercoslovakia.
Tím se vracíme k románu Viděla jsem vraždu. John Curran v zápisnících Agathy Christie objevil ke knize i tuhle poznámku: „Poirot otevírá dopis – známá z maďarského Hercoslovenska – navštívila příbuzné – Olga Seminovová [v angličtině Seminova!] – mladík, za kterého se Olga chystala provdat“.
(Ano, jméno je v zápsnících jinak než v publikované verzi Viděla jsem vraždu.)
Psala Agatha Christie schválně o státě, který neexistuje? Věděla přesně, kde náš stát leží a kdo v něm žije? A byl to pro ni jeden z několika států s těžko vyslovitelným jménem? Otázky necháváme bez odpovědi, ale zasloužily by si další pátrání v archivních dokumentech Agathy Christie.
Ukázky citujeme v překladech Michaly Markové (Záhadný pan Quin), Evy Ruxové (Smrt v oblacích), Běly Dintrové v redakční úpravě Knižního klubu (Viděla jsem vraždu), Jany Ohnesorg (Cestující do Frankfurtu) a Jana Čermáka (Kompletní utajené zápisníky Agathy Christie).