Černá káva česky v prozaické podobě

Knižní klub vydal románovou verzi Černé kávy, do níž původní divadelní hru Agathy Christie převedl Charles Osborne. Detektivka vychází pouze v edici s novou grafickou úpravou.

Vražda Rogera Ackroyda vyšla v roce 1926 a hned roku 1928 byla na její motivy uvedena divadelní hra Alibi, kterou adaptoval Michael Morton. Vnuk Agathy Christie Mathew Prichard uvádí v předmluvě prozaické Černé kávy „téměř s určitostí“, že právě kvůli nespokojenosti s touto adaptací se jeho babička rozhodla napsat původní hru Černá káva, ve které vyšetřuje Hercule Poirot. Jisté to však není, neboť ve Vlastním životopise Agathy Christie se dočteme, že Černou kávu napsala předtím.
„Byla to konvenční špionážní hra, a přestože v ní bylo mnoho klišé, myslím, že vůbec nebyla špatná,“ hodnotí autorka. Agent ovšem doporučil text nenabízet. Až později jeden známý navrhl, že by se Černá káva mohla uvést.

V prosinci 1930 měla premiéru v londýnském Embasy Theatre, kde se „testovala“ před přesunutím do divadelní čtvrti West End. V dubnu 1931 se hrála poprvé v St. Martin’s Theatre (onom divadle, kam stále můžeme zajít na Past na myši). Na obou jevištích představoval belgického detektiva Francis L. Sullivan, známý divadelní herec.

Už v té době byla uvedena rovněž dvě filmová zpracování. V roce 1931 britská verze Black Coffee, v níž Poirota ztvárnil Austin Trevor (předtím účinkující také ve filmové verzi Alibi), a o rok později francouzská verze Le Coffret de laque („Lakovaná skříňka“) s Gastonem Duprayem v roli Poirota.
Kromě zmíněných filmů byla v roce 1973 uvedena západoněmecká televizní inscenace divadelní hry.

 

Charles Osborne, který Černou kávu převedl do románové podoby, ve čtvrtletníku už zaniklé britské Společnosti Agathy Christie v roce 1998 napsal:

„K mému prvnímu setkání se hrou Černá káva došlo ... v roce 1956, kdy jsem si ve svých necelých třiceti letech vydělával jako herec. Najat coby představitel ‚mladistvých hrdinů‘ jsem v Tunbridge Wells ztvárnil toho léta řadu rolí v několika hrách, z nichž jednou z nejoblíbenějších byla právě Černá káva. V místních novinách se mi dostalo velice příznivé kritiky za autentický temperament, který jsem předvedl jako záhadný Ital, ‚ulisný doktor Carelli‘.“
V roce 1982 vyšla povedená publikace The Life and Crimes of Agatha Christie („Život a zločiny Agathy Christie“, česky dosud nevydaná), kterou napsal Osborne. Na nápad udělat z Černé kávy román však přišel až kolem roku 1995–1996. Vlastníci práv s nápadem souhlasili, a tak se v angličtině roku 1998 objevil „nový“ poirotovský příběh.

„Přeměna hry v román je samozřejmě mnohem složitější práce než doplnění dialogů o uvozující větičky typu ‚řekl‘, ‚řekla‘,“ popisuje Osborne svou práci ve zmíněném čtvrtletníku. „Musel jsem popsat jednotlivé postavy i prostředí a dbát o to, abych to učinil ve stylu Agathy Christie a nová kniha tak mohla vypadat jako nové, původní dílo Agathy Christie. Považoval jsem rovněž za nezbytné připsat úvodní kapitolu, která je zcela mým výtvorem. Zastihuje Poirota v jeho londýnském bytě těsně před tím, než odcestuje na venkov, kam ho povolal jeden slavný vědec, aby zmařil plány jakéhosi zločince.“
 

Slavným vědcem je míněn sir Claud Amory, jenž si přeje, aby Poirot dopravil do Londýna vzoreček nové výbušniny. Bojí se totiž, že ho chce někdo ukrást. Ve svém sídle sir Claud zjišťuje, že mu byl vzoreček skutečně odcizen. Oznamuje přítomným krádež s tím, že už je na cestě Poirot, aby vše vyšetřil. Poirot, ač povolán kvůli uskutečněné krádeži o den dřív, stejně přijíždí pozdě. Sir Claud je mrtev.

 

Právě v první kapitole zarazí, že Poirotova adresa je uvedena jako Whitehall Mansions (správně je Whiteheaven Mansions). Je také zmíněno, že Poirot si telefonoval s paní Oliverovou. Otázkou zůstává, jestli to odpovídá knihám Agathy Christie. Osborne příběh zasazuje do května 1934, k prvnímu setkání Poirota s paní Oliverovou došlo v Kartách na stole (v USA vycházely časopisecky od května 1936, poprvé vyšly knižně v Británii v listopadu 1936). Znamenalo by to tedy, že Karty na stole se musí odehrávat před Černou kávou. Jako netradiční může působit, že přes výskyt kapitána Hastingse nejsou ty části, kterým je přítomen, vyprávěny z jeho pohledu v první osobě.

 

Divadelní verze Černé kávy nebyla v češtině doposud uvedena ani vydána, publikování textu je však předběžně v plánu na rok 2017 a přichází v úvahu, že by se společně s dalšími hrami objevil v tzv. černé řadě.
Jisté je, že vyjdou i další dvě Osborneovy beletrizace her Agathy Christie. V červenci letošního roku bude publikován Neočekávaný host a v listopadu Pavučina.