„Lámou se srdce,“ podtrhla si Lillian Dawsonová pečlivě v knize. „Láskyplné vztahy umírají.“
Ale umírají i lidé – a Lillian Dawsonovou najdou zavražděnou v trvalkovém záhonu Clary Morrowové, která ve Three Pines právě slaví svou první samostatnou výstavu. Zapadlá vesnice se díky shromáždění umělců i znalců umění proměnila načas ve svět, kde každý tah štětcem, každá stínohra hrají osudovou roli. Kde za každým úsměvem číhá úšklebek. A každý láskyplný vztah skrývá zlomené srdce. Vrchní inspektor Gamache příjíždí se svým týmem, aby odhalil pravdu. Co se však nabízí jejich očím: skutečnost, nebo jen světelný klam?
Plavý kůň
Plavý kůň
Kniha Plavý kůň je zajímavá tím, že se v ní opět setkáváme se spisovatelkou detektivek paní Aridne Oliverovou, která zde tentokrát nevystupuje po boku Hercula Poirota (resp. Parkera Pyne), ale osamocená. Kromě toho se zde setkáváme rovněž s dvěma postavami z románu Karty na stole, kde se ostatně objevila i madame Oliverová. Sluší se upozornit, že jedna z postav je v Kartách na stole řazena mezi podezřelé.
Díky tomu, že si jedna sestřička přečetla Plavého koně, podařilo se tak zachránit dvouleté dítě, protože jí symptomy připomněly příběh.
V poměrně dlouhé přemluvě česky doposud nepublikované detektivky Cestující do Frankfurtu se Agatha zmiňuje o výmýšlení zápletek a píše zde i o nápadu na Plavého koně - jednou byla v kávárně v Chelsea a viděla jednu dívku, jak druhé vytrhla chumel vlasů.
A román skutečně začíná v kávárně, kde Mark Eastrebrook sleduje, jak si dvě dívky "vjedou do vlasů". Přesněji řečeno jedna vytrhne druhé v hádce chumel zrzavých vlasů. Mark se ptá číšníka na zrzku, dozvídá se tak její jméno - Thomasina Tuckertonová. Asi o týden později nalézá v novinách oznámení o její smrti. To inspektor Lejaune má na starosti vyšetřování vraždy faráře Gormana, kterého někdo ubil železnou tyčí.

Doporučuje




