Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po skonu svého otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnské podzemní dráze stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže. Poté co vyjde najevo, že nešťastná událost souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera, Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub. Stopy i náhoda ji zavedou až do Jižní Afriky a během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami, mezi nimiž nakonec potká lásku i odhalí nebezpečného zločince přezdívaného Plukovník.
Schůzka se smrtí
|
Appointment with Death |
|
vydáno: |
1938 (31. v pořadí) |
|
vystupují: |
Poirot |
|
česky: |
Schůzka se smrtí |
|
ZÁPLETKA |
|
V jeruzalémském hotelu vyslechne jednoho večera Hercule Poirot podivný rozhovor o chystané vraždě. V hotelu jsou ubytováni i Boyntonovi v čele s tyranizující matkou, která u sebe drží své potomky ocelovým poutem. Je tedy poněkud překvapující, když jim při výletu do Petry poskytne volnost a sama zůstane se svou nejmladší dcerou v kempu. Ještě větší překvapení nastane, když je paní Boyntonová večer nalezena mrtvá. Poirot se mezitím ocitá v jordánském Ammánu, kde navštíví plukovníka Carburyho, společného známého Poirota a plukovníka Race. Carbury se zmíní o smrti paní Boyntonové a vysloví domněnku, že má na její smrti podíl její rodina. Poirot se chystá zjistit, co se doopravdy stalo… |
|
KOMENTÁŘ |
|
Jeden z 'exotických románů' - Schůzka se smrtí - obstál v silné konkurenci knih Agathy Christie z jejího nejplodnějšího období zřejmě především díky zasazení děje do přitažlivého prostředí starověkého sídla Petra a postavě paní Boyntonové, možná nejpřesvědčivější záporné postavě z celého díla Královny detektivek. Zatímco jiní autoři by se nejspíš nechali zlákat kouzlem a zvláštní atmosférou Petry k sáhodlouhým popisům, Agatha Christie zůstává věrna svému stylu a omezuje se na několik krátkých, ale výstižných odstavců a téměř se nezmiňuje o historii tohoto místa, které poprvé navštívila v roce 1933 a nedlouho poté ho použila jako kulisu v jedné povídce ze souboru Parker Pyne zasahuje (1934, česky 2004). Kromě působivého vykreslení tyranické matky a jejích dětí se v knize setkáváme i se zajímavými psychologickými postřehy Dr. Gerarda. Jeden z nich - o hluboké touze člověka být chápán a uznáván - může poskytnout příležitost zamyšlení se nad motivem Agathy Christie k jejímu zmizení v roce 1926. Ve Schůzce se smrtí se setkáváme i s několika odkazy na jiná díla Královny zločinu: jedna z postav je nadšená ze setkání s mužem, který vyřešil případ známý z Vražd podle abecedy, jiná zase zmiňuje skvělou práci belgického detektiva v Kartách na stole. Nejzajímavější zmínka však zřejmě padne v rozhovoru Nadine Boyntonové s Herculem Poirotem, ve kterém je řeč o 'prospěšných' vraždách ve spojení s případem Vraždy v Orient-expresu. |





