Balistika I.

Dne 24. 5. 2008 na setkání SAC byl pozván jako host balistik z Kriminalistického ústavu Praha pan Ing. Jan Zavadil , aby nás seznámil se světem zločinu, při kterém jsou používány střelné zbraně. Na úvod nás seznámil s odbory kriminalistického ústavu, které podle potřeby spolupracují na jednotlivých případech – např. odbor balistiky, daktyloskopie, genetiky, grafologie apod. Po úvodu nechal mezi členy kolovat střely různých ráží, ze zbraní, které v současné době mohou být k dispozici. Je zajímavé, že celkem zažitý termín kulka, vlastně podle odborného hlediska není správný. Dále nám vysvětlil, co je to vatový lapač a k čemu slouží. Měl pro nás i malý hlavolam, kdy nechal kolovat malou plastovou kartičku s výřezem a s různými číselnými údaji. Měli jsme hádat, co to je. Nebudu zabíhat do velkých podrobností všech informací, které nám byly předloženy, protože bych je určitě neprezentovala správně. Naštěstí měla paní Věra Štěpková výborný nápad, zda by bylo možné některé zajímavé otázky zpracovat písemně. A tak nyní mohu předložit alespoň větší část otázek, které Honza zpracoval. Zbytek přislíbil také zpracovat a dokonce doplnit pro názornost obrázky.
Táňa Zavadilová
paní maminka – jak mě hezky nazval Juan a připomnělo mi to staré „paňmaminka“

Počty balistiků v ČR – jedná se o desítky lidí, kteří pracují na Kriminalistickém ústavu Praha, který má celorepublikovou působnost a na Odborech kriminalistických technických expertiz místně příslušných k jednotlivým krajům. Kriminalistický ústav je pověřen metodickým řízením OKTE. V současné době se uvažuje o změně tohoto rozdělení.

Kulka nebo střela ? – názvosloví používané ve zbrojním odvětví je jednoznačně uvedeno v Názvoslovné normě, která mimo jiné právě definuje i jednotlivé komponenty náboje, jedním z nich je i střela. Toto názvosloví by mělo být pro odborníky závazné. Střela může mít různý tvar, mimo jiné může být sférická (kulová). Takovéto střely byly rozšířené v raném počátku používání palných zbraní, odtud mohl vzniknout název kule, kulka. Později se tvar střely postupně měnil ve tvar výhodnější z hlediska odporu vzduchu působícího na střelu a z hlediska stabilizace střely rotací podél podélné osy.

Znehodnocování střelných zbraní – v současné době existuje vyhláška, která jednoznačně specifikuje, jakým způsobem se mají palné zbraně znehodnocovat. Jedná se o závažné zásahy do konstrukce zbraně, a to takovým způsobem, aby z ní nemohlo být stříleno. Např. závěr zbraně je přivařen k rámu, hlaveň má vyvrtané tři otvory napříč osy hlavně a do nábojové komory je zaražen kolík, který je zavařen. Přesto i takto znehodnocené zbraně lze uvést do střelbyschopného stavu. Samozřejmě se jedná o zbraně velice nekvalitní, nepřesné a nebezpečné. Přesto svoji práci odvedou.

Železo v krvi – může činit problém při určování povýstřelových zplodin (resp. znemožnit jejich zjištění). Vzhledem k tomu, že zkreslené podání této informace by mohlo vyvolat hysterii novinářů, raději bych tuto informaci dále nerozebíral. Novináři rádi vytrhnou fakta z kontextu a vytvářejí mylný dojem o celé věci.

Chytrá kartička – jedná se o plastovou kartičku, která má přibližně v polovině výřez do tvaru písmene V, tato část se zasouvá do hlavně zbraně a podle toho, jak hluboko do ní zapadne, se určí průměr hlavně a jemu odpovídající ráže.

Vatový lapač – se používá pro zachycování střel. Střela, která je vystřelena ze zbraně, nalezené na místě činu (příp. zajištěné u podezřelé osoby), je zachycena do vatového lapače a po jejím vyjmutí je expertem porovnána se střelami v Ústřední sbírce balistických stop. Vata slouží k zachycení střely šetrným způsobem tak, aby nedošlo k poškození důležitých znaků na povrchu střely vzniklých při výstřelu. Střela, která vniká do vaty, na svůj povrch nabaluje vatu, která zvětšuje odpor střely a je tím víc brzděna okolní vatou.

Zanechané stopy pro jednoznačné určení konkrétní zbraně, proti tomu určení jen třídy zbraní - kriminalistika rozlišuje individuální identifikaci a druhovou (skupinovou) shodu. Většina předmětů má individuální znaky, které je jednoznačně charakterizují. Předmět s jednoznačnými individuálními znaky tak nelze zaměnit za jiný předmět (předmětem zde může být i osoba). Jednoznačnost je důležitá při řízení před soudem, kdy je nutné daný předmět jednoznačně identifikovat, případně ztotožnit. Skupinovou shodou pak myslíme, že určitá skupina předmětů má několik společných znaků, kterými jsou si podobny. V balistice si toto můžeme ukázat na následujícím příkladu. Zbrojovka vyrábí pistole s modelovým označením CZ 75. Každá pistole je opatřena výrobním číslem. Jednotlivé pistole mezi sebou na první pohled nerozeznáte, pokud neuvidíte jejich výrobní číslo. Tyto pistole tedy tvoří skupinu předmětů s mnoha shodnými znaky (např. mají stejný tvar, konstrukci, použité materiály atp.). Výrobní číslo by mělo zase naopak každou pistoli jednoznačně identifikovat. Jedná se však o identifikační znak vytvořený výrobcem, který může být špatně zadán (číslo se opakuje) nebo není vyražený, případně může být odstraněn. Takovýto znak není z hlediska kriminalistiky relevantní. Každá pistole si nese z výroby své individuální znaky (vzniklé při obrábění), které vznikají bez ohledu na vůli zhotovitele a které pistoli jednoznačně identifikují. Tyto znaky lze použít pro jednoznačné určení dané pistole a tyto znaky se také odrážejí na střelách a nábojnicích, které jsou z dané pistole vystřeleny. Díky tomuto principu je možné přiřadit střely a nábojnice jediné pistoli. Pokud nedojde k dostatečnému přenosu jednotlivých znaků, lze alespoň (ve většině případů) určit skupinovou příslušnost (např. pistole model CZ 75).

Síla „průraznosti“, která určí, zda se jednalo jasně o smrtící útok – jedna z častých otázek na znalce je, zda danou zbraní a daným střelivem mohlo být způsobeno vážné zranění, či případně mohlo dojít k smrti napadeného. Tato otázka je pokládána v souvislosti se současnou právní úpravou trestního zákona, kdy soud zvažuje i nebezpečnost činu pachatele pro společnost. Je tedy požadováno na znalci, aby se vyjádřil na otázku typu „co by se stalo, kdyby..“, přičemž jedinou stoprocentně pravdivou odpověď na tuto otázku by mohl dát patolog v případě smrti. Při zásahu střelou totiž závisí na mnoha faktorech, zda zasažený přežije (místo zásahu, energie střely, je-li střela stabilizována, konstrukce střely, psychický stav zasaženého apod.). Je proto vhodnější posuzovat tzv. „potenciální ranivost“, tj. schopnost střely předat cíli co největší množství své energie. Čím větší množství energie střela cíli předá, tím je nebezpečnější.

Historie „střelných“ případů – živá, spící, mrtvá – ústřední sbírka balistických stop je rozdělena na tři části.Vzhledem k tomu, že se jedná o interní záležitost KÚP, tak bych tuto informaci dále nerozváděl.

Výroba vlastních nábojů – podle zákona č. 119/2002 Sb. je držitelům zbrojního průkazu skupiny B umožněno přebíjet náboje pro vlastní potřebu. Náboj, který sestává ze střely, nábojnice, střelného prachu a zápalky, může být z těchto komponentů sestaven za pomoci speciálního přebíjecího lisu. Pro střelce toto přebíjení znamená úsporu peněz, protože nábojnice lze použít opakovaně a střelec (přebíječ) pouze dokupuje střely (které si případně může odlévat z olova), střelný prach a zápalky. Pokud je přebíjení věnována dostatečná péče, mohou být náboje přesnější, než náboje továrně vyráběné. Někteří střelci si vyrábějí náboje „na míru“ pro svoji zbraň (např. nižší laborace prachu pro menší zpětný ráz apod.).

Tabulky na hledání výrobce – každá skupina zbraní má své skupinové znaky. Podle těchto znaků můžeme určit model pistole a z modelu vyplývajícího výrobce (zemi původu). Tyto znaky jsou přehledně řazeny v databázích.

Odpilované číslo – zviditelnění pomocí zhutnění materiálů pod razidlem – tato informace je možná dostupná i na internetu, přesto si myslím, že není vhodné ji dále veřejně šířit.

Vyvolání stop na střelách pomocí kyanidu – vteřinové lepidlo – pro zviditelnění daktyloskopických stop (otisků) zejména na zbraních jsou používány kyanoakrylátové páry, které jsou uvolňovány např. z otevřeného vteřinového lepidla a kondenzují na povrchu zkoumaného předmětu. Zde je zapotřebí upozornit, že tyto páry jsou jedovaté. V laboratořích jsou k tomu používána velká akvária s odsavači.

Dělení palných zbraní, rozdíl mezi pistolí a revolverem, druhy nábojů a střel, konstrukci nábojů, z jakých částí se zbraň skládá, ráže u pistolí a pušek – rozvedu podrobněji příště