V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Potíže v zálivu Pollensa
Knižní klub publikoval v červenci povídkovou sbírku Potíže v zálivu Pollensa, která česky vychází poprvé.
Povídková kniha byla vydána poprvé ve Velké Británii až roku 1991 (tedy patnáct let po smrti Agathy Christie) a zařazeno bylo do ní osm detektivních příběhů, které předtím byly knižně vydány pouze ve Spojených státech.
Zajímavá je tím, že se zde objevují hned tři detektivové Agathy Christie - Parker Pyne řeší titulní příběh Potíže v zálivu Pollensa a případ Záhada na regatě, Hercule Poirot vystupuje v povídkách Druhá gong a Žlutý kosatec, tajemný Harley Quin se objevuje v příbězích Pestrobarevný čajový servis a Detektivové lásky. Ve dvou povídkách - Pes na první místě a Květ magnolie - žádný z detektivů Agathy Christie nevystupuje. Poirotovské povídky mohou pozorným čtenářům připomenout jiné detektivky Agathy Christie. Žlutý kosatec posloužil jako námět pro román Cyankáli v šampaňském (1945), Druhý gong byl později přepracován na povídku Zrcadlo mrtvého muže (v knize Vražda v postranní ulici, 1937).
Povídková kniha vychází česky souborně poprvé, povídky Záhada na regatě a Druhý gong však byly již předtím publikovány v antologii Muž v mlze (1977, ed. Jan Zábrana).
