#SAC25 Společnost Agathy Christie slaví čtvrtstoletí

První část seriálu o historii Společnosti Agathy Christie.

 

1996

Díky téhle knize existuje česká Společnost Agathy Christie.

Náš otec zakladatel Jan Čermák cestoval v roce 1996 po Skotsku. Po knihkupectvích sháněl knihy Agathy Christie a v tiráži vzpomínek z archeologických výprav Pověz mi, jak žijete objevil zmínku o britské Agathy Christie Society, tedy Společnosti Agathy Christie.

Po návratu do České republiky společnost kontaktoval, aby získal bližší informace. Když se dozvěděl víc, chtěl se stát členem. Jenže byl problém se zasíláním peněz do Británie, uvědomoval si taky vzdálenost a pro někoho i jazykovou bariéru. Tak dostal nápad na založení české pobočky, která letos v červenci oslaví 25 let od oficiální registrace.


1997

Skotsko sehrálo roli v historii naší společnosti ještě jednou.

V únoru 1997 odjel Jan Čermák do Skotska znovu, tentokrát jako student Vysoké školy ekonomické na semestrální pobyt v rámci programu Monet do města Stirling. Dopisoval si s překladatelkou Vlastou Dvořáčkovou, připravoval stanovy společnosti a její rozběh.

Po příjezdu do České republiky začal vyřizovat formality a 22. července 1997 byla Společnost Agathy Christie registrována na ministerstvu vnitra.


1997

Začátky Společnosti znamenaly pro jejího zakladatele Jana Čermáka dobu vyvěšování letáků po knihkupectvích, knihovnách a antikvariátech, inzerátů v Annonci a taky prvních přihlášek.

Na fotkách vám ukazujeme jeden z prvních letáků a inzerát z Annonce, který vyšel 31. října 1997. Společnost Agathy Christie za těch pětadvacet let mimochodem několikrát změnila sídlo, chebská adresa již dávno neplatí.


1997

První setkání členů Společnosti Agathy Christie proběhlo v sobotu 25. října 1997 v Gymnáziu Na Pražačce na pražském Žižkově.

„Ve školních lavicích nás tenkrát zasedlo 18 a já jsem byl poprvé v životě v pozici někoho, kdo si má stoupnout před naprosto neznámé lidi a začít je přesvědčovat o tom, že cestu až sem nevážili úplně zbytečně,“ napsal o prvním setkání před časem zakladatel společnosti Jan Čermák.

Na prvním setkání se řešily formální náležitosti i představy o činnosti a různé plány a nápady. Řeč byla také o čtení Agathina díla v originále.

Nulté, „pracovní“ setkání se uskutečnilo ještě předtím, 27. června téhož roku, ale tehdy se Jan Čermák setkal pouze se dvěma lidmi. S pánem, který se poté už nikdy neukázal, a s Olgou, která je členkou společnosti dosud.

V roce 1998 následovala další dvě setkání a systém dvou setkání se až na výjimky, kdy proběhlo jen jedno za rok, ustálil. Až v roce 2020 kvůli pandemii onemocnění covid-19 neproběhlo žádné osobní setkání.

Gymnázium Na Pražačce nahradila restaurace U Bubeníčků a pak postupně další. Na podzim 2009 jsme se poprvé nesešli v Praze, ale v Brně (o tom někdy příště). Zatím poslední setkání proběhlo letos v červnu právě v Brně a mělo pořadové číslo 45.


1997–2000

V počátcích Společnosti Agathy Christie dostávali členové čtvrtletník Agatha. V letech 1997–2000 vyšlo 12 čísel, včetně nultého.

Ve čtvrtletníku se objevovaly základní texty o životě a díle Agathy Christie, které dosud najdete na našich webových stránkách agatha.cz. V době (téměř) předinternetové jsme dávali dohromady přehled českých (a částečně slovenských) vydání díla Agathy Christie, včetně časopiseckých publikací povídek, které na český knižní překlad třeba i teprve čekaly.

Ve zpravodaji se psalo rovněž o aktuálních knižních novinkách a rozhlasovém nebo televizním vysílání. Členové se dělili o svoje postřehy nebo odpovídali na anketní otázky. A protože šlo o „jiné“ časy, ve čtvrtletníku Agatha byly i kontaktní údaje na členy a přání k jejich narozeninám.

Už v počátcích Společnosti Agathy Christie fungovaly webové stránky, ale jejich čas pak naplno přišel s koncem čtvrtletníku.

Zakladatel společnosti Jan Čermák, který byl redaktorem i distributorem zpravodaje, vzpomíná:

„Prvních pár čísel mělo formát A4 (přeložená A3) a já je kompletoval neuvěřitelným způsobem. Nejdřív byl problém s tím, kde Agathu okopíruju. Vždycky jsem někoho ‚ukecal‘ :-) Pak jsem okopírované A3 přeložil, sponkou ze sešívačky jsem si označil místa, kam sponky poputují, ta jsem spínacím špendlíkem propíchl, sponky do děr ručně zasadil a ohnul. Každý časopis zvlášť. V té době jsem ještě neuměl vytvářet adresní štítky na počítači, takže jsem všechny adresy na obálky nadepisoval ručně. Po pravdě řečeno to byla muka a dnes nad tím sám jenom kroutím hlavou...“


1999

V roce 1999 jsme poprvé udělili Cenu Společnosti Agathy Christie.

O literární soutěži jsme uvažovali od počátků společnosti. Jeden člen tento nápad v roce 1998 připomněl, a tak jsme začali probírat, jak by soutěž probíhala. Když jsme zjistili, že už existuje Cena Havran, udělovaná organizací autorů detektivek AIEP nejlepší detektivní povídce roku, rozhodli jsme se k tomuto klání připojit. Nejlepší povídku tak vybíráme z těch, které vycházejí ve sborníku nejlepších detektivních příběhů roku, nominovaných na Cenu Havran. V roce 2002 jsme navíc začali přijímat povídky sami, aniž by musely být zařazeny do sborníku. Cílem naší literární soutěže je vybírat povídku, která se přibližuje duchu příběhů Agathy Christie.

Prvním laureátem Ceny Společnosti Agathy Christie se v roce 1999 stal Bohumil Lipert. Za celou dobu existence ceny jsme prvním místem ocenili jak další profesionální autory (mezi nimi jsou například Inna Rottová, třikrát Zoja Turková, Martin Petiška nebo Lubor Macháček), tak autory začínající (třeba Pavlu Kolářovou nebo naposledy Terezu Benešovou). V soutěži několikrát zvítězily i naše členky ­– třikrát Hana Doubková i Stanislava Chmelanová, jednou Zuzana Vránová.

Kromě vítězného příběhu většinou oceňujeme ještě další příběhy druhým a třetím místem.


2001

Společnost Agathy Christie měla webové stránky už v prvních letech fungování. V roce 1997 jsme začínali na adrese http://geocities.com/Athens/Forum/2549, v roce 1998 jsme se přesunuli na http://web.pinknet.cz/AgathaChristie a ještě ve stejném roce na www.fek.zcu.cz/sac. V dobách těchto dlouhých (a tajemných adres) byl ovšem hlavním zdrojem informací pro členy společnosti čtvrtletník Agatha, o kterém jsme už psali.

Až někdy s přelomem milénia začaly fungovat webové stránky na adrese agatha.cz, která platí i dnes. Nejstarší dochovaná verze webu pochází z 30. června 2001 a ukazujeme vám ji na fotce, kterou jsme pořídili díky archivaci na portálu web.archive.org.

Nejstarší dochovaná verze webových stránek agatha.cz

Protože v nultých letech ještě neměl k internetu přístup každý člen, fungovali tehdy takzvaní patroni. Jeden člen s přístupem k internetu se staral o „svého“ neinternetového člena a poštou mu posílal novinky, které jsme zveřejnili.

Webové stránky Společnosti Agathy Christie svoji podobu poté několikrát změnily. V roce 2006 jsme i ve veřejné sekci, přístupné všem, začali informovat o aktuálním dění.


2004

Spolupráce s Knižním klubem, českým vydavatelem knih Agathy Christie, sahá do počátků naší společnosti.

Doporučovali jsme, jaké knihy mají vyjít, a sami naši členové některé romány přeložili. Uvažovali jsme dokonce o tom, že by v květnu 2002 na pražský veletrh Svět knihy dorazil vnuk Agathy Christie Mathew Prichard, David Suchet nebo tehdejší hercův dabér Petr Kostka. Nakonec nemohl ani jeden, ale spolupráce nad knihami trvá dál.

Knižní klub souhlasil i s tím, aby se třeba přímo v knihách objevila informace o naší společnosti. Jedním z milníků je proto rok 2004, kdy se v tiráži Tajemného protivníka poprvé objevila naše internetová adresa www.agatha.cz. Od té doby najdete naše webovky uvedené – s výjimkou Velké výpravy – snad ve všech knihách Agathy Christie, které publikoval Knižní klub a další značky (Ikar, Kalibr) skupiny Euromedia Group.


2006

V roce 2006 se stala předsedkyní Společnosti Agathy Christie Jana Ohnesorg (tehdy ještě Klenková) z Českých Budějovic, která po devíti letech vystřídala zakladatele Jana Čermáka. Stejně jako on vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, Jana se specializací marketing/žurnalistika. Poté pracovala hlavně v marketingu, po rodičovské dovolené se nyní věnuje programování.

Agathu Christie objevila v knihovně svých rodičů a postupně začala číst i další autory detektivek. „Prostě ty, kde neteče moc krve, nikdo se moc nemlátí a vše se řeší hlavou,“ napsala, když kandidovala na funkci a představovala se členům, a její vkus se za tu dobu nezměnil. „Byla bych ráda, kdyby se společnost i nadále starala o šíření věhlasu Agathy Christie u nás a byla významným zdrojem informací, neboť i tolik let po její smrti je stále co objevovat,“ přála si v roce 2006 a objevuje dosud.

Od Agathy přeložila romány Muž v hnědém obleku, Cestující do Frankfurtu a Nedokončený portrét, divadelní verzi Deseti malých černoušků, několik povídek a pro tematické antologie i úryvky z autorčina životopisu. Miluje puzzle a cestování a při návštěvách Anglie se snaží objevovat místa spojená s Agathou Christie. Fotky například různých Agathiných domů, které jsme vám ukazovali v minulosti, pořídila právě Jana. Osobně se setkala s autorčiným vnukem Mathewem Prichardem i hercem Davidem Suchetem. O společnosti a cestování měla prezentaci na festivalu Agathy Christie na Tenerife.

Se společností letos slaví nejen čtvrtstoletí, ale i svých dvacet let, po které je členkou.


2007

V roce 2007 vyšla v českém překladu Encyklopedie Agathy Christie, kterou napsal Mathew Bunson. Ke knize doplnil předmluvu, překlad přehlédl a nová hesla napsal Jan Čermák, zakladatel Společnosti Agathy Christie. Tím začala další kapitola v historii naší společnosti. Naši členové se pak – jako odborníci – zapojili do revize i dalších překladových knih o životě a díle Agathy Christie.

Znamená to třeba ověřit správné české názvy děl, pro citáty z Agathiny tvorby dohledat publikované české překlady, ale i celkově ohlídat, jestli se o Agathě nepíše nějaká nepřesnost, ať už překladatel špatně pochopil originál, nebo je něco k vyladění už v anglickém textu.

Současná předsedkyně společnosti Jana Ohnesorg dělala odbornou redakci Kompletních utajených zápisníků Agathy Christie, knihy Johna Currana, který prozkoumal a okomentoval autorčiny poznámky k tvorbě. Připravila i česká vydání knih citátů Poirota a Marplové: Malé šedé buňky Malé šedé buňky – Jak to vidí Poirot a To je vražda, řekla – Jak to vidí slečna Marplová.

Zatím posledním titulem je rodinou autorizovaná biografie Agatha Christie – Životopis od Janet Morganové, jejíž odbornou revizi měl na starosti místopředseda Juan Zamora.


2008

V dubnu 2008 vydalo Tympanum na audioknize Deset malých černoušků, které načetl Vladimír Čech. Byli jsme partnery při vydání, stejně jako web Centrum detektivky. Tím začala spolupráce Společnosti Agathy Christie s českými vydavateli audioknih.

Deset malých černoušků tehdy vyšlo na sedmi CD, ale bylo taky možné si audioknihu legálně pořídit na portálu i-legalne.cz, který už neexistuje. Dnes už je poslouchání třeba v mobilech bez pořizování nosičů pro mnohé automatické, tehdy to ovšem byla novinka. I slovo audiokniha jsme se ostatně teprve učili používat. Později následovalo vydání Černoušků s Brailovým písmem a pak sedm „tradičních“ CD vystřídalo jedno mp3CD.

Na portálu i-legalne byla připravena zajímavá tematická soutěž o ceny. Pamatujeme si, že se nám moc líbila. Z dochovaných mailů víme, že se na soutěžní stránce objevil „stůl se vším možným“. Pokud jste klikli „na hlavu chudinky Agathy Christie“ (hlava padala, pokud si to dobře pamatujeme), dostali jste se na naše webové stránky.


2009

V září 2009 se místopředsedy Společnosti Agathy Christie stali Pavla Romportlová (tehdy Fuksová) a Juan Zamora.

Pavla Romportlová pochází ze Znojma a žije v Brně, kde vystudovala Farmaceutickou fakultu Veterinární a farmaceutické univerzity. Pracuje jako lékárnice, což ji krásně spojuje s Agathou Christie. Členům společnosti už jednou přednášela o jedech. Juan Zamora se narodil a žije v Praze, kde v době zvolení začínal studovat a během místopředsedování vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Připravuje texty k vydání nejen v nakladatelství.

Pavlu si tvorba Agathy Christie našla sama v knihovně jejích rodičů, která byla plná všeho. Agatha ji zaujala a pak už si její knihy vyhledávala sama. Juan sledoval televizní kriminálky, zejména německé, kterých bylo začátkem milénia v televizi plno. Na doporučení matky si v knihovně začal půjčovat detektivky od Agathy Christie a tvorbě britské autorky rychle propadl.

Pavla má ráda čtení, cestování nebo focení. S chutí si přečte klidnou detektivku, kde se člověk snaží z náznaků odhalit vraha. „Není nad pěknou vraždičku… s černým čajem a mandlovými sušenkami,“ říká Pavla. Juan miluje vlaky, takže si byl několikrát prohlédnout Orient expres, když přijel do Prahy. Při venčení psa vymýšlí, co nového by šlo ve Společnosti Agathy Christie podniknout. Stejně jako Pavla má rád klasické detektivky, ale snese i současné drsné příběhy. „K Agathě Christie se ale rád vracím a užívám si, jak byla vtipná,“ říká Juan.

Pavla organizuje setkání členů společnosti probíhající v Brně – dvakrát například připravila návštěvu na soudním lékařství (o brněnských setkáních více příště). Uspořádala jeden velký zájezd do Anglie po stopách Agathy Christie a jeden menší, byla u zrodu Her na vraždu, tedy víkendových setkání členů s řešením detektivní záhady, a na první se výrazně podílela. Juan má na starosti mimo jiné webové stránky agatha.cz a sociální sítě společnosti. V posledních letech připravil čtenářské on-line kluby nebo seriál zajímavostí z adventního kalendáře. S Pavlou nejvíce spolupracoval před lety, když na rok 2010 chystali akce k výročí 120 let od narození Agathy Christie.