Společnost Agathy Christie je tu 19 let

V pátek 22. července to je 19 let od oficiální registrace Společnosti Agathy Christie na ministerstvu vnitra.

Naše společnost slaví 19. narozeniny, založena byla v roce 1997. Při té příležitosti bychom rádi připomněli naše čtyři základní cíle: usnadňovat a podporovat komunikaci mezi příznivci Agathy Christie; poskytovat svým členům, ale samozřejmě i komukoliv jinému informace; podporovat šíření díla Agathy Christie v médiích všeho druhu; šířit a chránit dobré jméno Agathy Christie. Snažíme se o to prostřednictvím těchto webových stránek a od roku 2010 i na Facebooku. 

Co máme za ty roky za sebou? Od roku 1999 udílíme Cenu Společnosti Agathy Christie za nejlepší detektivní povídku roku. Podnikli jsme jeden velký zájezd do Anglie po stopách Agathy Christie (a Sherlocka Holmese) a také jeden menší, naše předsedkyně si udělala další dvě soukromé cesty. Vystupovali jsme na různých besedách o Agathě Christie nebo v roce 2010 v prostorech pražského Muzea Police ČR uspořádali malou výstavku. Několik knih Agathy Christie přeložili do češtiny naši členové. Kromě pravidelných setkání členů, jež se konají dvakrát do roka, jsme zatím třikrát uspořádali „akčnější“ Hru na vraždu, s hledáním indicií v terénu. Zavedli jsme čestné členství, které jsme mj. udělili a také osobně předali i Mathewovi Prichardovi, jedinému vnukovi Agathy Christie.

Alba z někerých akcí, jichž jsme se účastnili, najdete v naší fotogalerii na www.agatha.cz/foto.

Děkujeme všem našim členům i všem ostatním, kteří sledují (třeba i nepravidelně) naše webové stránky nebo facebookový profil. I nadále se budeme snažit informovat o všem, co nějak souvisí s životem a dílem Agathy Christie. Jsme rádi, že o nás a hlavně samotnou tvorbu Agathy Christie mají lidé stále zájem, včetně těch, kteří jsou mladší než naše organizace ;)

 

Připomínáme dva texty, které jsme už dříve na webu zveřejnili při dřívějších výročích. Nabízíme vzpomínku Jana Čermáka, zakladatele naší organizace, a také výběr událostí, k nimiž tehdy před 19 lety došlo. 

 

Vzpomínka Jana Čermáka

Psal se rok 1996 a já jsem trávil jedny z nejhezčích prázdnin ve svém milovaném Skotsku.

Jako blázen jsem obíhal knihkupectví a těšil se, že narazím na nějaký pěkný úlovek týkající se Agathy. Stalo se, ty úlovky byly dokonce dva. V jednom z nich (Come, Tell Me How You Live, česky jako Pověz mi, jak žijete) jsem v tiráži našel zmínku o jakési Agatha Christie Society.

Po návratu do vlasti jsem nelenil a napsal prosbu o další informace. Po jejich obdržení jsem se chtěl stát členem této společnosti, ale v té době (nejsem si jistý, jestli je to dnes jiné) byl velký problém se zasíláním peněz do Velké Británie. Uvědomil jsem si, že nejen tento problém, ale i jazyková bariéra stejně jako vzdálenost (v případě konání různých akcí pořádaných ACS) by spoustě lidí u nás znemožnilo využívat výhody členství v takové organizaci. Kombinace mladické nerozvážnosti, nefalšovaného nadšení a obdivu k dílu Královny detektivek mi vnukla myšlenku na založení české obdoby takové společnosti. S tímto nápadem jsem oslovil vedení Agatha Christie Society. Vyžádali si mou detailnější představu o náplni a způsobu fungování.

Pak už dorazila smlouva, která byla základem pro vznik české pobočky ACS pod názvem Společnost Agathy Christie. To bylo v lednu 1997.

Život je plný překvapení, a tak se stalo, že jsem v únoru odjížděl (naprosto neplánovaně) na semestrální pobyt na jednu skotskou univerzitu. Tím pádem musela Společnost počkat. Čekání mi zpříjemňovaly dopisy paní Vlasty Dvořáčkové, která jako jedna z prvních reagovala na mou skromnou snahu o propagaci nově vznikající Společnosti.

Hned po příjezdu domů jsem se vrhl na vyřizování formalit nutných pro vznik občanského sdružení a po několika naivních pokusech o sepsání stanov byla Společnost Agathy Christie 22. 7. 1997 registrována na Ministerstvu vnitra.

Začala doba letáků vyvěšovaných po knihkupectvích, knihovnách a antikvariátech, inzerátů v Annonci a prvních přihlášek. Na ustavující schůzku (na kterou asi nikdy nezapomenu) dorazili kromě mě dva lidé — Olina Krejčířová (tehdy ještě Müllerová) a jeden pán z Frýdku-Místku. Upřímně řečeno, setkání to bylo poněkud bizarní a jsem rád, že si ten pán své členství nakonec rozmyslel...

Úplně jiné bylo prvnískutečné Setkání členů konané v gymnáziu Na Pražačce. Ve školních lavicích nás tenkrát zasedlo 18 a já jsem byl poprvé v životě v pozici někoho, kdo si má stoupnout před naprosto neznámé lidi a začít je přesvědčovat o tom, že cestu až sem nevážili úplně zbytečně a že těch 200 Kč, které po nich žádám, neskončí v nenávratnu. Pamatuji si, že tehdy ještě někteří trochu váhali...

Začal jsem dávat dohromady čtvrtletník. Když se dnes podívám na první číslo, hanbou bych se propadl, ale žádný učený z nebe nespadl, že? Prvních pár čísel mělo formát A4 (přeložená A3) a já je kompletoval neuvěřitelným způsobem. Nejdřív byl problém s tím, kde „Agathu“ okopíruju. Vždycky jsem někoho „ukecal“ :-) Pak jsem okopírované A3 přeložil, sponkou ze sešívačky jsem si označil místa, kam sponky poputují, ta jsem spínacím špendlíkem propíchl, sponky do děr ručně zasadil a ohnul. Každý časopis zvlášť. V té době jsem ještě neuměl vytvářet adresní štítky na počítači, takže jsem všechny adresy na obálky nadepisoval ručně. Po pravdě řečeno to byla muka a dnes nad tím sám jenom kroutím hlavou...

Jak už jsem se zmínil, přišlo období, ve kterém šla „Agatha“ úplně stranou. Celou tu dobu jsem ale měl špatné svědomí a velký pocit zodpovědnosti, který mě posléze vyburcoval a vlil mi do žil druhou mízu a velkou chuť pokračovat. Ale jinak. Věděl jsem, že tištěné čtvrtletníky nebudou ideální cestou. Zde se promítl můj druhý velký koníček — tvorba internetových stránek a výsledek už všichni dobře znáte.

 

Stalo se 22. července 1997

Noviny tehdy informovaly o průzkumu, který zkoumal názor Čechů na vstup do NATO. Celkem 20 % respondentů odpovědělo rozhodně ano, 26 % spíše ano, 15 % spíše ne, 15 % rozhodně ne a 24 % uvedlo odpověď nevím. Na základě preferencí podle politických stran by se vstupem souhlasilo 85 % příznivců ODS, 81 % sympatizantů ODA, 52 % KDU–ČSL, 34 % ČSSD.

Ředitel Letní filmové školy slíbil, že kina v Jihlavě, kam se akce z Uherského Hradiště přesunula kvůli povodním, se po dobu akce přejmenují podle těch uherskohradišťských.

„Vrátil jsem se z koncertu a šel zavřít vrátka u plotu. Náhle na mě zpoza karavanu, který stojí na zahradě, vyskočil člověk s pistolí a ze dvou metrů vystřelil,“ řekl toho dne pro Blesk napodobovatel božského slavíka Kamil Emanuel Gott, kterému útočník o víkendu poranil obličej.

Česká koruna se ráno znovu ocitla na historickém minimu vůči americkému dolaru 34,64 Kč/USD, během dne pak vůči německé marce posílila na úroveň 19,045 Kč/DEM a 34,485 Kč/USD.

V areálu chebského kempu Karel v noci z pondělí na úterý neznámý pachatel rozbil zadní okno u automobilu Nissan Primera německé SPZ, čímž způsobil škodu 5 400 korun. Ve stejnou dobu a na témže místě se pravděpodobně stejný pachatel vloupal i do vozu Ford Sierra z Němcka. Z fordu odcizil autorádio s přehrávačem a audiokazety, a to v celkové hodnotě 12 600 Kč. Při vniknutí poškodil zařízení za 45 000 Kč. Obě vloupání začali vyšetřovat policisté z Obvodního oddělení Policie ČR v Chebu.

Do dalších bojů ME basketbalových kadetek v maďarském městě Šoproň se ze základní skupiny propojoval český tým, v posledním zápase A skupiny porazil Rumunsko 63:41. 

Nova vysílala před čtvrtou odpolední seriál Beverly Hills 90210, ČT1 od 17.30 AZ-kvíz, Prima pod heslem „česká veselohra“ od 20.00 film Poslední muž (1934), v němž ztvárnil hlavní roli Hugo Haas.

Ve hře Šťastných deset byla vylosována tato čísla: 4 – 5 – 6 – 11 – 17 – 19 – 26 – 30 – 33 – 39 – 42 – 48 – 63 – 68 – 70 – 71 – 74 – 77 – 78 – 79. Šance milión: 963 465.

 

Proč píšeme zrovna o události z Chebu? Tam tehdy bylo kvůli trvalému bydlišti našeho předsedy-zakladatele první sídlo Společnosti Agathy Christie.