Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Záhadný pan Quin v novém vydání
Nové vydání z Kalibru je bohatší o věnování a krátkou předmluvu autorky.
V knize dvanácti povídek se setkáváme s jedním z méně známých detektivů Agathy Christie, tajemným Harley Quinem.
Harley Quin se objevuje a zase mizí rychle a neočekávaně jako pára nad hrncem. Jeho pestrobarevné oblečení (o jménu nemluvě) nápadně připomíná divadelního Harlekýna. Když se objeví, není to on, kdo přichází záhadám na kloub, je to jeho dlouholetý přítel pan Satterthwaite — snobský starý mládenec z vyšších vrstev, který si svůj poněkud prázdný život obohacuje zájmem o životy jiných. Při svých návštěvách, kterými „obšťastňuje“ své známé, se pokouší řešit různé problémy — krádeže, milostné trojúhelníky i vraždy. Ačkoli zná fakta, řešení není nablízku, dokud se zčistajasna neobjeví pan Quin a několika dobře mířenými otázkami a poznámkami pomůže svému příteli problém vyřešit.
Agatha Christie měla pana Quina ráda a postava vyvěrá z jejího zájmu o italskou commedia dell’arte. Celkem s ním ale napsala jen čtrnáct povídek. V Záhadném panu Quinovi jich je dvanáct (z let 1924–1929) a dvě další najdete v souboru Potíže v zálivu Pollensa.
Nové české vydání oproti tomu předchozímu z roku 2008 obsahuje na začátku ještě věnovaní (přímo Harlekýnovi) a krátkou předmluvu Agathy Christie, v níž mimo jiné uvádí, jaké povídky ze sbírky má sama nejraději.
Knihu přeložila Michala Marková.
Doporučuje
