Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po skonu svého otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnské podzemní dráze stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže. Poté co vyjde najevo, že nešťastná událost souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera, Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub. Stopy i náhoda ji zavedou až do Jižní Afriky a během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami, mezi nimiž nakonec potká lásku i odhalí nebezpečného zločince přezdívaného Plukovník.
Christie pod stromečkem a šťastné a veselé!
Všem návštěvníkům našich stránek přejeme krásné a klidné Vánoce. Ideálně samozřejmě s knihou Agathy Christie.
Jen pro pořádek zmiňujeme vánoční detektivky Agathy Christie: Během Vánoc se odehrávají dva, resp. tři příběhy s Herculem Poirotem. Christie do tohoto období zasadila povídku Vánoční dobrodružství (v knize Dokud světlo nepohasne), kterou později rozšířila do znamější verze Královský rubín (ve stejnojmenné sbírce). O vánočním případu slečny Marplové vypráví povídka Vánoční tragédie. V češtině dosud nevyšla kniha „Hvězda nad Betlémem a jiné povídky“ obsahující povídky a básně pro děti s vánoční a náboženskou tematikou (a autorka ji mimochodem publikovala jako Agatha Christie Mallowan).Letos jsme vybrali vánočně laděnou ukázku z Vlastního životopisu, v níž si můžete přečíst, co dobrého jedla Agatha Christie jako mála během Vánoc.
Citujeme v překladu Marty Staňkové dle vydání Knižního klubu z roku 2013:
Vánoce byly největším svátkem, cosi nezapomenutelného. Ráno v posteli vánoční punčochy. Snídaně, při níž na každého čekala židle plná dárků. Pak honem do kostela a zase zpátky pokračovat v jejich vybalování. Ve dvě hodiny slavnostní vánoční oběd, při něm stažené rolety a blýskavé ozdoby a světla. Napřed ústřicová polévka (tu jsem moc ráda neměla), pak kambala, po ní dušený krocan, pečený krocan a obrovský řez svíčkové. Následoval rozinkový nákyp, šátečky a vánoční koláč plný šestipencí, prasátek, prstýnků, knoflíků a všeho možného. Potom bezpočet druhů dezertů. V příběhu, který jsem kdysi napsala, Královský rubín, líčím právě takovou hostinu. Je to něco, co dnešní generace, jsem pevně přesvědčena, nikdy neprožije; upřímně řečeno, pochybuji, zda by to dnes zažívací ústrojí kohokoli vydrželo. Ovšem naše žaludky to tenkrát snášely docela dobře.
Obvykle jsem v jídle závodila s Humphreyem Wattsem, synem Wattsových, o něco mladším než James. Muselo mu být kolem jednadvaceti či dvaadvaceti let a mně pouhých dvanáct třináct. [...]
My s Humphreyem jsme o vánoční hostině jedli o závod. Vedl nade mnou v ústřicové polévce, ale ve všem ostatním jsme byli o prsa. Oba jsme si dali napřed pečeného krocana, pak dušeného krocana a nakonec čtyři pět skvostných řezů svíčkové. Naši rodičové se možná spokojili pouze s krůtou upravenou jedním způsobem, ale pokud se pamatuji, dával si starý pan Watts určitě svíčkovou i krocana. Potom jsme jedli rozinkový nákyp a šátečky a vánoční koláč – já ten koláč poněkud zdrženlivěji, protože jsem neměla ráda jeho příchuť po víně. Následovaly třaskavé bonbony, hrozny, pomeranče, portugalské švestky, karlovarské švestky a kompoty. Nakonec jsme si během odpoledne podle chuti vzali z komory několikrát po hrsti čokoládových bonbonů. Bylo mi snad někdy druhý den špatně? Měla jsem nějaké žlučníkové záchvaty? Ne, nikdy.
Celou pasáž o slavení Vánoc najdete ve Vlastním životopise v třetím oddíle třetí části (Dospívání).
Na ilustračním obrázku obálka francouzského vydání povídkové sbírky Královský rubín.
Doporučuje
