Ostatní

Agatha Christie nepsala jen detektivní příběhy. Románům publikovaným pod pseudonymem Mary Westmacot věnujeme samostatný oddíl. Níže uvádíme přehled dalších knih, které napsala, resp. těch, které byly sestaveny někým jiným teprve v nedávné době. 

Knihy řadíme v chronologickém pořadí podle data vydání ve Velké Británii. Pokud vyšly i v češtině, píšeme rovněž název překladu.

COME, TELL ME HOW YOU LIVE (1946)
POVĚZ MI, JAK ŽIJETE

Plodná 40. léta přinesla i tuto lahůdku, knihu vzpomínek na výpravy na Blízký východ, které manželé Mallowanovi podnikali v letech třicátých. Čtenář zde má možnost poznat jinou Agathu Christie - nadšenou a přizpůsobivou cestovatelku, jejíž velká láska ke zmíněné starobylé části světa jí pomohla přenést se přes blechy, písečné bouře či sociální zařízení z doby kamenné. Šlo o výpravy pracovní (Agatha Christie byla „najata” na opravy a fotografování nalezených exemplářů), a tak se archeologie vine celou knihou. Nejde však o žádné vědecké rozbory nebo nudné popisy a exkurze do historie, ale o svižné a zábavné vyprávění především o lidech.

Ve svém životopise se Agatha Christie zmínila, že její vydavatelé z této knihy neměli moc velkou radost, neboť se báli, že jim jejich svěřenkyně utíká od osvědčených detektivek (v té době už Agatha Christie vydala tři romantické romány), ale kniha, která byla publikována pod jménem Agatha Christie Mallowan, aby nebyla považována za detektivku, slavila úspěch. Dokonce ani recenze nešetřily chválou, například jedna z nich tvrdila, že jde o „nejzábavnější a nejčtivější vyprávění, jaké si jen můžete představit, a přitom podává jasný obraz tamních lidí a jejich života. Člověk se musí neustále pousmívat, když čte o postavičkách, které jsou tak zábavné a nádherně živé. A když knížku zavřete, zjistíte, že jste se prosmáli až k takovému porozumění Východu, jakého by se vám nedostalo ani z cestopisných příruček” (E. Forbes-Boyd, Christian Science Monitor).

STAR OVER BETHLEHEM AND OTHER STORIES (1965)

Tato kniha byla jediným pokusem Agathy Christie o tvorbu pro děti. Název, který bychom mohli přeložit jako Hvězda nad Betlémem a jiné povídky, je poněkud zavádějící, neboť kniha obsahuje nejen 6 povídek, ale i 5 básní s vánoční a náboženskou tematikou. Max Mallowan považoval toto, podle něj půvabné dílko, za jednu z nejoriginálnějších prací své choti, která tuto knihu vydala pod jménem Agatha Christie Mallowan.

POEMS (1973)

Tento soubor obsahuje sbírku The Road of Dreams vydanou již v roce 1924 a 27 básní z pozdější doby. První část je složena z básní, které vznikaly v průběhu několika let, některé zřejmě už v teenagerském věku Agathy a za první světové války. Ze čtyř oddílů je asi nejpozoruhodnější ten, který nese název A Masque from Italy, inspirovaný harlekýnem a dalšími postavami z commedia dellarte. Autorka sama později poukázala na spojitost mezi těmito básněmi a její postavou pana Harley Quina. Datování básní z druhé poloviny knihy je většinou těžké určit, jen některé svými názvy hodně napoví (In Baghdad, The Nile) a jedna báseň je určena přesně – Picnic 1960.

Přes veškerou úctu k autorce je nutno konstatovat, že jde o básně krátké, konvenční, inklinující k otřepané sentimentalitě. Kdyby pod nimi nebyla podepsána Agatha Christie, zřejmě by nikdy nevyšly, alespoň ne u takového nakladatelství, jakým je Collins.

AN AUTOBIOGRAPHY (1977)
VLASTNÍ ŽIVOTOPIS

Dne 2. dubna 1950, v iráckém Nimrudu, seděla Agatha Christie za dřevěným stolem u okna, ze kterého měla výhled na zasněžené vrcholky Kurdistánu, a začala psát své paměti. O 15 let a mnoho stránek později (přesně to bylo 11. října 1965) byl rukopis v anglickém Wallingfordu dokončen.

Hned na začátku dala Agatha Christie na srozuměnou, že nemá v úmyslu napsat ucelenou, „vědecky pojatou” verzi svého života, ale jen hrst svých vzpomínek. Svůj záměr dodržela. Celá třetina tohoto nejdelšího díla Agathy Christie je věnována idylickému dětství prožitému ve zlaté viktoriánsko-edvariánské éře. Následují vzpomínky na války, cestování, opatrný popis manželského života, ale nedozvíme se nic například o záhadném zmizení Agathy Christie v roce 1926 a o své velice úspěšné kariéře se autorka také příliš nerozepsala. I přesto však zůstává tato kniha nejúplnějším a nejintimnějším portrétem Agathy Christie a patří mezi její nejčtivější a nejčtenější tituly.

Vlastní životopis byl vydán až rok po autorčině smrti.

THE GRAND TOUR (2012)
VELKÁ VÝPRAVA

V roce 1922 Agatha Christie doprovázela svého prvního manžela Archibalda Christieho v rámci obchodní mise na propagaci Výstavy britského impéria, s kterou se dostali do Jižní Afriky, Austrálie, na Nový Zéland, Havaj a do Kanady.

Autorčin vnuk Mathew Prichard sestavil knihu z úryvků z Vlastního životopisu a dopisů a fotografií z této desetiměsíční cesty kolem světa.

LITLLE GREY CELLS (2015)
MALÉ ŠEDÉ BUŇKY: JAK TO VIDÍ POIROT
Publikace Malé šedé buňky: Jak to vidí Poirot byla vydána v anglickém originále v září 2015 při příležitosti 125 let od narození Agathy Christie a sestavil ji David Brawn. Najdeme v ní výběr detektivových citátů na různá témata (ženy, jídlo, angličtina či samozřejmě Poirot sám), posbírané z povídek a románů, ve kterých vystupuje.
Do knihy je také jako předmluva zařazena esej Agathy Christie, v níž píše o svém vztahu k Poirotovi.

MURDER, SHE SAID (2020)
TO JE VRAŽDA, ŘEKLA: JAK TO VIDÍ SLEČNA MARPLOVÁ
Publikace To je vražda, řekla: Jak to vidí slečna Marplová byla vydána v anglickém originále v roce 2020 při příležitosti 130 let od narození Agathy Christie. Najdeme v ní výběr detektivčiných citátů na různá témata (muži, vztahy, vraždy), posbírané z povídek a románů, ve kterých vystupuje.

Do knihy je také zařazena esej Agathy Christie o ženské intuici, která dosud česky nevyšla.