Divadelní hry

V divadelní sezoně 2023/2024 uvádí Past na myši pražské Divadlo na Vinohradech a příbramské Divadlo Antonína Dvořáka. Derniéru měla v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde Past na myši vystřídala divadelní verze Pěti malých prasátek (z licenčních důvodů pod anglickým názvem Go Back for Murder). Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích má na repertoáru Poslední víkend. Na Slovensku uvádí Divadlo Jána Palárika v Trnavě Pavučinu.

Divadelní kariéra Agathy Christie je svým způsobem stejně úctyhodně úspěšná jako její dráha spisovatelky. I přes některé propadáky, málo hrané hry a jednu nikdy neuvedenou je jméno Agathy Christie v divadelním světě zapsáno zlatým písmem, ačkoli kariéra dramatičky byla pro jeho držitelku jen vedlejším zaměstnáním a způsobem, jak trávit čas mezi psaním románů.

Agatha Christie napsala sedm původních her, devětkrát sama zadaptovala své příběhy a šestkrát se o totéž pokusili jiní. Nutno podotknout, že méně zdařile, neboť největší úspěchy sklidily hry psané rukou samotné Královny zločinu. V první řadě Past na myši (1952), která překonala všechny rekordy a stala se nejdéle nepřetržitě hranou divadelní hrou v historii. Těsně v patách následuje Svědkyně obžaloby (1953), hra považovaná za nejlepší divadelní dílo Agathy Christie. Přidáme-li k těmto klenotům i fakt, že spolu s hrou Pavučina (1954) byla zmíněná dramata hrána současně v londýnském West Endu, což se jen tak někomu nepodaří, máme co do činění s kariérou, jakou by určitě nepohrdl mnohý specializovaný dramatik.

K tomuto úspěchu jistě přispěl i Peter Saunders, který byl od roku 1951 producentem všech původních her i adaptací Agathy Christie (s jedinou výjimkou – hru Fiddlers Three nepovažoval za hodnou jejího jména). Agatha Christie ho uznávala a měla ho ráda. Byl to bystrý nadšenec, který věděl, že chce být Agatha dobře informována o tom, co se děje. Případné změny navrhoval s taktem a úctou a uměl zalichotit. Velice důležité bylo i to, že měl rád dílo Agathy Christie stejně jako ona sama. Navíc byl velice nápaditý pokud šlo o publicitu (výroční party, zvláštní představení atd.). Ačkoli se spisovatelka sama publicitě vyhýbala, od svých nakladatelů a producentů požadovala, aby se jejímu díla věnovala patřičná pozornost. Saunders jí v tomto ohledu vycházel plně vstříc.

P. S. V roce 2015 se objevila zpráva o nově nalezených divadelních hrách Agathy Christie a o divadelních hrách vůbec vyšla v angličtině i kniha, této zprávě se na našem webu věnujeme v tomto článku.

Nyní alespoň krátce o některých hrách z pera Agathy Christie:

AKHNATON

je zajímavý a jedinečný proto, že ačkoli byl nejambicióznější a nejvážnější hrou Agathy Christie, nikdy ho diváci neměli možnost vidět a i na své knižní publikování musel čekat dlouhých 35 let. Sama Agatha Christie pochybovala o tom, že postavy tohoto díla někdy oživnou na prknech, co znamenají svět, neboť šlo o hru snad až příliš náročnou a výpravnou. Děj se totiž odehrává v Egyptě kolem roku 1350 př. n. l. a do jisté míry se tedy podobá pozdějšímu výletu do daleké minulosti, o který se Agatha Christie pokusila v románu Nakonec přijde smrt (1945). Max Mallowan, nepochybně ovlivněn zasazením děje do doby a prostředí, které mu jako archeologovi bylo jistě milé, se o tomto dramatu ve svých pamětech vyslovil jako o nejkrásnější a nejpropracovanější hře své ženy.

SVĚDKYNĚ OBŽALOBY (KORUNNÍ SVĚDEK, též SVĚDEK OBŽALOBY)

je divadelními kritiky považován za nejlepší hru Agathy Christie. I ona sama z něj měla dobrý pocit, dokonce prohlásila, že premiéra této hry byla v její kariéře jedinou, na kterou ráda vzpomíná. Vznik hry ovšem nebyl jednoduchý, autorka musela nastudovat spoustu materiálů o soudních přelíčeních a konzultovat detaily s odborníky. Navíc byla nucena tvrdě bojovat za závěr hry, který se lišil od závěru povídky, ze které hra vychází. Agathu údajně každý přemlouval, aby závěr neměnila, ale ona cítila, že nová verze se pro divadlo hodí mnohem víc, a její přesvědčení bylo tak silné, že odmítla dát souhlas s uvedením hry, pokud by producenti trvali na původním konci.

PAST NA MYŠI

je nejúspěšnější hra Agathy Christie. Svoji historii započala v roce 1947, když byla již velice známá a oblíbená autorka požádána britskou BBC o napsání rozhlasové hry u příležitosti osmdesátých narozenin královny Alžběty. Po odvysílání Tří slepých myšek (Three Blind Mice), jak se hra původně jmenovala, se Agatha rozhodla vytvořit z ní povídku a pak také divadelní hru. Povídka vyšla knižně pouze v USA, ale nebyla zařazena do žádného britského souboru (v Británii vyšla jen časopisecky). Cílem totiž bylo, aby diváci při divadelním představení nebyli ochuzeni o překvapení. (Česky je dostupná i povídková verze, vydaná v antologii Patnáct pátračů a v souborech Tři slepé myšky a Slečna Marplová a povídky: Záhady.)
Ve svém Vlastním životopise Agatha Christie vzpomíná, že v době premiéry vůbec nepočítala s tím, že by Past na myši čekal nějaký velký úspěch, předpovídala jí asi tak tříměsíční až půlroční život a producent Peter Saunders ji musel ujišťovat, že vydrží rok. Ovšem ze hry se stal trhák, diváci se na představení přímo hrnuli a pro americké turisty se jeho návštěva stala takřka povinnou součástí jejich prohlídek Londýna, stejně jako například Buckinghamský palác. K tomu jistě přispěla i chytrá politika Petera Saunderse – hrálo se v poměrně malých divadlech (490 a 550 sedadel), byl vydán zákaz uvedení na Broadwayi i na australských scénách, dokud se bude hrát v Londýně, a stejná podmínka se týká i filmového zpracování. Filmová práva byla sice prodána již před lety, ale nyní na jejich případné využití čekají už dědicové jejich původních majitelů, kteří se natočení filmu nedožili. Hra se v Londýně stále hraje, a to nepřetržitě od 25. listopadu 1952, takže zůstává otázkou, jestli se někdy autorizované filmové verze dočkáme. Jedna neschválená totiž existuje: v roce 1990 měl premiéru sovětský film Myšelovka. Past na myši byla přeložena do více než 20 jazyků. Práva k uvedení hry mimochodem dostal ke svým desátým narozeninám Mathew Prichard, vnuk Agathy Christie.

Divadelní hry Agathy Christie knižně
Divadelní hry Agathy Christie vyšly česky v těchto souborech:

• Detektivní hry (Deset malých černoušků. Past na myši. Neočekávaný host), vydal Orbis 1965
• Hercule Poirot zasahuje. Korunní svědek. Trojčlenka, vydal Orbis 1969
• Detektivní hry (obsahuje hry Past na myši, Svědkyně obžaloby a Pavučina), vydal Knižní klub 2012
• Detektivní hry 2 (obsahuje text Černé kávy, Posledního víkendu a Deseti malých černoušků – zde pod názvem A pak už tam nezbyl ani jeden), vydal Knižní klub 2018

Divadelní hry

* AC = zadaptováno Agathou Christie, AJ = zadaptováno někým jiným

** České názvy v závorkách jsou názvy překladů knih, jejichž adaptacemi hry vznikly, bez závorek pak názvy překladů samotných her.