Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po skonu svého otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnské podzemní dráze stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže. Poté co vyjde najevo, že nešťastná událost souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera, Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub. Stopy i náhoda ji zavedou až do Jižní Afriky a během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami, mezi nimiž nakonec potká lásku i odhalí nebezpečného zločince přezdívaného Plukovník.
Dcera je dcera poprvé v češtině
V Ikaru vyšel další z románů, který Agatha Christie publikovala pod pseudonymem Mary Westmacott.
Kniha přináší příběh o vztahu mezi matkou a její jedinou dcerou.
Oficiální anotace
Jak hluboce se může proměnit vztah mezi matkou a dcerou, ukazuje ve svém dalším psychologickém románu mistryně detektivek Agatha Christie. Ann Prenticeová se zamiluje do Richarda Cauldfielda a doufá v nové štěstí. Její jediné dítě, devatenáctiletá Sarah, je ale naprosto proti tomu a důsledně ničí všechny šance na případné manželství. Jejich vzájemnou hlubokou lásku střídá stejně intenzivní nenávist. Znepřátelí je žárlivost na celý život, nebo dokáže jedna druhé odpustit?
Anglicky vyšel román vůbec poprvé před 70 lety, 24. listopadu 1952, což bylo den před premiérou Pasti na myši.
Podle Juliuse Greena, který zkoumal dramatickou tvorbu Agathy Christie, kniha Dcera je dcera vznikla až přepracováním divadelní hry. Christie ji napsala už ve 30. letech, ale za jejího života (a ostatně ani potom) se téměř nehrála. Uvedena byla v roce 1956 ve městě Bath, ale odehrálo se jen pár představení.
Přeložila Lenka Faltejsková.
Ukázku ze začátku knihy si můžete přečíst na webu Knižního klubu.
V českém překladu je tak nyní k dispozici už pět z celkových šesti románů, které Christie vydala pod pseudonymem.
Doporučuje
