V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Nakonec přijde smrt
Death Comes as the End
Imhotep zaseje ve své rodině jablko nesváru, když si jako svou konkubínu přivede Nofret – mladou, krásnou a povýšeneckou dívku. Postupně si poštve Nofret proti sobě z různých důvodů všechny členy rodiny. Když je Imhotep povolán na jih, píše mu Nofret o neshodách a nenávisti vůči ní. Imhotep se nakonec rozhodně vydědit své nepoddajné syny v její prospěch. Ve stejný den, kdy přijde dopis s touto zprávou, je Nofret nalezena mrtvá pod útesem. Pád mohl být pouhou nehodou, třeba se lekla hada, zavrávorala a spadla. Nebo jí někdo pomohl...
Vyšehrad 1975
Knižní klub 2007
Knižní klub 2014
Originální rok vydání:
1945
Zajímavosti:
Kniha Nakonec přijde smrt je zasazena nejen do exotického, ale i historického prostředí. Odehrává se totiž v Egyptě v době 2000 let př. n. l. Dnes už nám historické detektivky přijdou jako běžná „podskupina“ žánru, ale v roce 1945, když kniha vyšla, šlo o něco nového – Christie byla jedním z prvních autorů, jejichž detektivka se odehrává v minulosti. S nápadem zasazení děje do starověkého Egypta přišel uznávaný archeolog a přítel Maxe Mallowana, Stephan Glanville.
Realizace tohoto nápadu vyžadovala, nejen aby se Agatha Christie zahloubala do nejrůznějších pramenů o historii Egypta, avšak i přemlouvání a povzbuzování ze strany obou pánů archeologů.
Román ovšem není výjimečný pouze historickým pozadím, ale také tím, že jde o jedinou knihu, u které se Agatha Christie nechala zviklat a změnila její závěr. Stephan Glanville měl jako „duchovní otec“ příběhu možnost přečíst si rukopis a z nějakého důvodu se mu nelíbilo rozuzlení. Autorka mu poněkud překvapivě vyhověla a závěr změnila. Později svého rozhodnutí litovala.
Dozvíme se někdy původní verzi? Nad ní se na základě prozkoumání autorčiných objevených poznámek zamýšlí John Curran v Utajených zápisnících Agathy Christie. Jak píše, ze slova „závěr“, které o knize používá Christie ve Vlastním životopise, navíc není ani zcela jasné, jestli je míněn způsob zakončení nebo identita pachatele.
Z Curranova prohlížení zápisníků také plyne, že Christie zvažovala možnost doplnit historický příběh paralelní linií ze současnosti.
Doporučuje
