Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Muž v hnědém obleku
The Man in the Brown Suit
Anne Beddingfeldová, mladá a inteligentní žena se smyslem pro dobrodružství, se po náhlém skonu otce ocitne v tíživé situaci a přemýšlí, jak naložit se životem. Osud však rozhodne za ni, když se v londýnském metru stane svědkyní podivného úmrtí neznámého muže a nalezne lístek, jejž mrtvému sebral a poté poblíž místa nehody ztratil jiný, neméně záhadný muž. Brzy poté vyjde najevo, že nešťastná událost patrně souvisí s objevením uškrcené ženy v sídle člena parlamentu sira Eustace Pedlera. Anne se rozhodne přijít celé věci na kloub a stopy i náhoda ji zavedou na loď plující do Jižní Afriky. Během pátrání se seznámí s několika rázovitými i tajemnými postavami.



Po celý svůj život psala Agatha Christie kromě klasických detektivek také odlehčenější příběhy špionážního ladění, které sama označovala za napínavou lehkou četbu. Ve dvacátých letech, v dobách svých počátků, těch knih napsala hned několik. Mezi ně patří i Muž v hnědém obleku, ke kterému získala námět při svém pobytu v rámci Velké výpravy, cesty na podporu britského impéria, jíž se účastnila s prvním manželem Archibaldem. Ocitla se i v Jižní Africe v době revoluční krize, tedy v místě a situaci, které později pro příběh použila.
Ve Vlastním životopise Christie vzpomíná: „Když jsem byla hotová se Záhadou vily Mill House, ohromně jsem si vydechla úlevou. Ta kniha se mi nepsala snadno a po dokončení mi připadala dost slátaná. Ale byla na světě […] a měl v ní svoje osudy starý Eustace Pedler. V nakladatelství Bodley Head nad ní trochu rozpačitě pokašlávali a přešlapovali. […] Ale velkomyslně ji přijali.“
Jiný název v citaci není chyba – jen byl kvůli podobnosti s Vraždou na golfovém hřišti (Murder at Mill House vs. Murder on the Links) nakonec změněn. Ani jméno jedné z postav není zmiňováno náhodou. Jeden z přátel Agathy Christie a především jejího první manžela, major Belcher, anglický pán, který obýval vilu Mill House, totiž autorce navrhl, aby o jeho domě napsala knihu. Agathě se sice zpočátku nedařilo psát o reálné postavě, ale pak se rozhodla knihu postavit na střídání vyprávění Anny a právě sira Eustace Pedlera (= Belechera) v první osobě, kdy použila několik majorových výroků nebo historek.
S knihou se pojí ještě jeden název – na pokračování v novinách vycházela na návrh redakce pod názvem Dobrodružka Anne.
V románu také uvedla poprvé na scénu trochu tajemného plukovníka Race, který se pak objevuje ještě v románech Karty na stole, Smrt na Nilu a Cyankáli v šampaňském.
Jde o vůbec první dílo Agathy Christie, které bylo přeložena do češtiny. Kniha vyšla už v roce 1927, tedy jen tři roky po vydání v Anglii.
TV zpracování
- Muž v hnědém obleku – americká televizní adaptace s dějem přesazeným do doby vzniku snímku, 1989
-
L’homme au complet marron – v ČR zatím neuvedená epizoda seriálu Malé vraždy Agathy Christie s dějem přesazeným do Francie, 2017
Komiks
- L’Homme au complet marron, 2005 – adaptace d’Hughot, ilustace Mohamed El Baïri a barvy Ercan