V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Vražda na faře
The Murder at the Vicarage
U oběda na faře v městečku St Mary Mead vypravěč příběhu vikář Leonard Clement prohlásí, že „kdo by zabil plukovníka Protheroa, prokázal by lidstvu velkou službu“.
Plukovník – nafoukaný surovec – totiž není v St. Mary Mead ani trochu oblíbený. Jeho poněkud nezbedná dcera Lettice se nechala namalovat v plavkách mladým malířem Lawrencem Reddingem. Slečna Marplová se však domnívá, že mezi těmito dvěma nejsou žádné „techtle mechtle“, a samozřejmě se ukáže, že má pravdu. Lawrence je totiž spatřen v objetí nikoli s Lettice, ale s její matkou a netají se tím, že si přeje, aby byl Protheroe mrtvý. Jednoho dne má vikář s plukovníkem sjednanou schůzku na faře. Když se na ni se zpožděním dostaví, najde plukovníka rozvaleného přes vikářův stůl. S prostřelenou hlavou…
Melantrich 1991
Knižní klub 1998
Knižní klub 1999
Knižní klub 2009
Originální rok vydání:
1930
Zajímavosti:
V knize Vražda na faře se setkáváme s typickou anglickou vesnicí St Mary Mead a především s bystrou starou pannou slečnou Jane Marplovou. Tato dáma se vůbec poprvé objevila v časopisecky publikovanových povídkách, které knižně vyšly Třinácti záhadách roku 1932, tedy až po Vraždě na faře. Vražda na faře proto bývá hojně chybně označována jako první vystoupení slečny Marplové, zcela přesně však jde o první románové vystoupené této postavy.
Agatha Christie prohlásila, že si vůbec nepamatuje, kde, kdy a jak román napsala, ani kdo jí poradil, aby přivedla na svět nového „slídiče“. Ve Vlastním životopise však najdeme krátkou pasáž, kde knihu hodnotí: „Když si pročítám Vraždu na faře dneska, nemám z ní takovou radost jako tenkrát. Je v ní, myslím, přespříliš postav a příliš mnoho vedlejších zápletek. Hlavní zápletka však je rozhodně dobrá. Městečko mi připadá zcela skutečné – a opravdu se mu některá městečka pozoruhodně podobají i v dnešní době.“
Knihu věnovala své jediné dceři Rosalind, která prý byla jedním z nejtvrdších kritiků jejího díla.
Detektiv:
Hlavní postavy:
Další zpracování:
Audiokniha
- Vražda na faře – čtou Otakar Brousek mladší a Růžena Merunková (promluvy slečny Marplové), Vyšehrad 2019
Divadlo
- Vražda na faře – adaptace Barbara Toy a Moei Charles, 1949 (v ČR několikrát uvedeno)
TV
- Mord im Pfarrhaus – adaptace z roku 1970 v hlavní roli s Inge Langen
- The Murder at the Vicarge – v hlavní roli Joan Hickson, 1986
- Vražda na faře – v rámci TV seriálu Slečna Marplová, 2004 (v hlavní roli Geraldine McEwan) = DVD Miss Marple 2, Amercom 2008
- L’affaire Protheroe – v ČR zatím neuvedená epizoda seriálu Malé vraždy Agathy Christie s dějem přesazeným do Francie, 2016
Komiks
- L’Affaire Protheroe – or. 2005, adaptace a ilustrace Norma
Doporučuje
