V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Cestující do Frankfurtu
Passenger to Frankfurt
Diplomatický úředník sir Stafford Nye, který se vrací domů z Malajsie, kde plnil své povinnosti, se kvůli mimořádnému přistání na nějaký čas ocitá v tranzitní hale frankfurtského letiště. Zde jej žádá o pomoc neznámá žena v ohrožení života. Aby vyvázla z nebezpečí, potřebuje získat Staffordovy doklady a jeho kabát — v přestrojení za muže odlétá do Londýna, zatímco Stafford Nye zůstává na letišti, omámen pivem, které o vlastní vůli vypil.
V Londýně se o celou podivnou záležitost zajímají různí vládní úředníci a sir Stafford se rovněž ocitá v ohrožení života. Především by však chtěl tajemnou ženu znovu vidět.
V anglickém originále kniha vyšla poprvé v roce 1970, v den 80. narozenin Agathy Christie, a byla prezentována jako její 80. titul (bylo třeba počítat i americké povídkové soubory a romány publikované pod pseudonymem Marry Westmacott). Je třeba přiznat, že Cestující do Frankfurtu je stářím autorky ovlivněn a patří k jejím vůbec nejslabším pracím. Příběh již nemá takový spád a objevují se věcné chyby nebo nevyjasné momenty.
Někoho navíc může zklamat, že nejde o klasickou detektivku, ale o kombinaci špionážního příběhu (jež Královna detektivek občas psala) s románem líčícím různé hrozby, které mohou postihnout svět.
Na začátku knihy je řazena předmluva Agathy Christie (česky částečně publikovaná už v doslovu Jana Zábrany k antologii Třikrát slečna Marplová), v níž komentuje svoji vlastní tvorbu a nápady, ale také tehdejší společenskou a politickou situaci. Právě obavy staré dámy možná zapříčinily, že tato kniha byla napsána.
V románu sice nenajdeme žádného z Velkých detektivů Agathy Christie, ale objevují se tu dva muži figurující jak v knihách s Herculem Poirotem, tak s Tommym a Pentličkou: plukovník Pikeaway a pan Robinson (ten vystupuje i se slečnou Marplovou).
Česká vydání z roku 2015 jsou textově identická a liší se pouze grafickou úpravou.