12 faktů o Vraždě v Orient-expresu

Vražda v Orient-expresu patří k nejlepším i nejznámějším detektivkám Agathy Christie. V souvislosti s novou filmovou adaptací s Kennethem Branaghem v roli Hercula Poirota jsme připravili několik faktů týkajících se knihy. Toho, kdo zápletku knihy alespoň trochu zná, jistě nepřekvapí, že bodů je právě dvanáct.

1/ Agatha Christie a Orient-expres

Agatha Christie cestovala Orient-expresem poprvé v roce 1928. Web agathachristie.com uvádí, že tímto vlakem údajně podnikla kolem 60 cest. O první jízdě píše na konci sedmé a na začátku osmé části Vlastního životopisu. „Cesta byla přesně taková, jak jsem doufala. Z Terstu jsme jeli přes Jugoslávii a Balkán a bylo úplně fascinující dívat se ok­nem na naprosto jiný svět: projíždět horskými roklinami, pozo­rovat volské potahy a pitoreskní povozy, prohlížet si skupinky lidí na nástupištích stanic, tu a tam ve městech, jako je Niš či Bělehrad, vystoupit a dívat se, jak se vyměňují velké lokomo­tivy a připojují nová monstra s úplně jinými nápisy a znaky,“ píše například.
Ve Vlastním životopise však najdeme i jiné zmínky o tomto spoji. Orient-expresem zamořeným štěnicemi jela Agatha Christie například na líbánky se svým druhým manželem Maxem Mallowanem. Za iniciálami M. E. L. M. ve věnování Vraždy v Orient-expresu se ostatně skrývá právě on.

2/ Televizní a filmové adaptace

O filmu s Albertem Finneym v hlavní roli (z roku 1974) a o televizní adaptaci s Davidem Suchetem (2010) vědí zřejmě i ti méně skalní fanouškové. Existují ovšem také další verze. Roku 2001 uvedla svou adaptaci americká televize CBS. Do role Hercula Poirota byl obsazen Alfred Molina (znát ho můžete například z filmu Čokoláda) a jako pan Bouc, ředitel společnosti provozující Orient-expres, se objevil Fritz Wepper, figurující v německém seriálu Derrick jako inspektor Harry Klein. Děj příběhu byl přesazen do doby vzniku, takže Poirot například používá notebook. Herec svou výškou příliš neodpovídá belgickému detektivovi a ve snímku se navíc mihne hraběnka Vera Rosakoffová, která v knižní předloze vůbec nevystupuje, a z náznaků vyplývá, že ti dva spolu udržují milostný poměr!
Daleko věrnější předloze je dvoudílná japonská adaptace, jež se vysílala na začátku roku 2015. Doba 30. let zůstala zachována, jen se příběh přesunul do Japonska a Velký detektiv byl přejmenován, ač o svůj knír nepřišel. První díl se drží knižní předlohy (a to včetně detailů), až druhá epizoda je tvůrčí – vypráví o událostech, které zločinu ve vlaku předcházely.
Krom toho byla v roce 1955 uvedena německá verze v rámci televizního cyklu Galerie Velkých detektivů.

3/ Obliba Vraždy v Orient-expresu

Vražda v Orient-expresu jednoznačně patří k nejpovedenějším dílům Královny detektivek. Když v roce 2015 běželo celosvětové hlasování o její čtenářsky nejoblíbenější knihu, obsadila Vražda v Orient-expresu druhé místo, za Deseti malými černoušky. V anketě mezi členy Společnosti Agathy Christie, která byla uspořádána v roce 2002, skončila na pátém místě. V recenzi na německém serveru Krimi-Couch.de má tahle detektivní klasika plných 100 procent.

4/ V češtině

Česky vyšel příběh poprvé v roce 1935 – tedy jen rok po britském knižním vydání! – jako četba na pokračování v Lidových novinách. V novém překladu Evy Kondrysové román vyšel roku 1963 jako součást knihy 3× Hercule Poirot, kdy mimochodem šlo o vůbec první svazek edice Třikrát. O reakcích na první vydání překladu Evy Kondrysové (jak se překladatelka pokusila vystihnout Poirotovu angličtinu) píšeme více v tomto článku

5/ Inspirace

Některé motivy Vraždy v Orient-expresu volně vycházejí ze dvou reálných událostí. Ta první se týká přímo Orient-expresu. V roce 1929 vlak jednou na území Turecka uvázl ve sněhové závoji na celých šest dní. (Sama Agatha Christie ostatně o dva roky později zažila při cestě Orient-expresem komplikace kvůli záplavám.) Druhá inspirace se týká tragického případu únosu. V roce 1932 byl unesen dvacetiměsíční syn Charlese Augustuse Lindbergha, letce, jenž jako první sám přeletěl Atlantik. Rodina sice zaplatila výkupné 50 000 dolarů, ale za několik dnů bylo objeveno tělo mrtvého dítěte. 

6/ Divadelní hra

V březnu 2017 měla v americkém Princetonu (ve státě New Jersey) premiéru divadelní verze Vraždy v Orient-expresu. Jak je ve Spojených státech amerických zvykem, McCarter Theatre představení uvádělo pouze krátkou dobu. V roce 2018 zařadí hru do programu (tentokrát se bude uvádět dokonce jen jeden měsíc) Hartford Stage ve státě Connecticut.
Fotografie herců z představení v McCarter Theatre najdete na tomto odkazu.

7/ Parker Pyne v Orient-expresu

Krátce před poirotovskou Vraždou v Orient-expresu publikovala Agatha Christie povídku Už vám nic neschází? – povídka vyšla prvně časopisecky v dubnu 1933, Vražda v Orient-expresu začala vycházet na pokračování od konce září téhož roku. Parker Pyne, méně známá postava stvořená Agathou Christie, v Už vám nic neschází? (najdete ji v souboru Parker Pyne zasahuje) cestuje vlakem z Paříže do Istanbulu. Seznamuje se s cestující v nesnázích a před příjezdem do Benátek dochází ke zločinu. Z textu povídky přitom vůbec nemusí být zřejmé, že se cestuje Orient-expresem, vlak je totiž zmiňován jako Simplonský expres. Myšlen tím ovšem je Simplonský Orient-expres, tedy spoj figurující i ve slavném románu. V pyneovské povídce se vlakem cestuje opačným směrem a zápletky jsou zcela odlišné (všimněme si ovšem například, že v obou příbězích figuruje istanbulský hotel Tokatlian). Krátká doba mezi publikováním obou detektivek nicméně možná není náhodná. Lákal Agathu Christie zločin v tomto vlaku natolik, že si po krátké (a přiznejme, že ne zas tak známé) povídce chtěla zkusit ještě plnokrevný román?

8/ Komiks a počítačová hra

Podle knihy vznikl také komiks (2003) a počítačová hra (2006). Ukázku z jedné strany komiksu v původní francouzské verzi si můžete prohlédnout na tomto odkazu
 
9/ Premiéra v roce 1974
Opomenout ovšem nesmíme ani zmíněnou verzi s Albertem Finneym. Agatha Christie se o tomto zpracování vyjádřila pochvalně, jen nebyla spokojená s hercovým knírem. Účast na premiéře filmu v roce 1974 (Agatha Christie zemřela v lednu 1976) patří k jejím posledním veřejným vystoupením. Fotografii, jak Agatha Christie – tehdy 84letá dáma – zdraví na premiéře královnu Alžbětu, najdete zde

10/ Branagh vs. Suchet na audioknize i dvě české audioknihy

Zákonitě se nabízí otázka, jestli je lepší Hercule Poirot Kenneth Branagh, nebo David Suchet. Kromě jejich výkonu na kameře můžeme také posuzovat, jak namluvili audioknihu. Vražda v Orient-expresu byla totiž v angličtině načtena v podání obou herců, v Branaghově případě v souvislosti s filmovou adaptací. Ukázky z obou anglických podání najdete v tomto článku.
Menší audioknižní „souboj“ se týká i češtiny. Nyní chystá audioknihu v podání Lukáše Hlavici vydavatelství OneHotBook, ale jedna audiokniha v češtině už existuje. V roce 2008 ji v podání herce Pavla Novotného vydala Euromedia, tehdy ještě na 6 CD, nikoliv na jednom mp3CD, jak je zvykem nyní. 
 
11/ KdeVražda v Orient-expresu vznikla

Otázkou zůstává, kde Agatha Christie Vraždu v Orient-expresu napsala. Istanbulský hotel Pera Palace nabízí pokoj číslo 411 pojmenovaný po autorce a říká, že právě v něm byla tato detektivka napsána. Není ovšem jisté, jestli tomu tak skutečně bylo. Zdá se, že alespoň část knihy vznikla na archeologických vykopávkách v Iráku, kde Agatha Christie doprovázela svého manžela Maxe Mallowana (píše o tom třeba autorčina významná životopiskyně Janet Morgan).

12/ Pozor na Karty na stole!

V posledním bodu musíme varovat ty, kteří rozuzlení Vraždy v Orient-expresu ještě neznají a ani nechtějí znát. Agatha Christie obvykle nečinila, že by v jedné knize vyzradila důležité aspekty zápletky jiné knihy. Poirotovský román Karty na stole je v tomhle ovšem výjimečný. Na konci 23. kapitoly zde totiž Poirot mluví s jednou mladou dámou o vražedné zbrani použité ve Vraždě v Orient-expresu a poměrně konkrétně je přitom naznačeno rovněž rozuzlení.

připravil Juan Zamora