Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Agatha Christie rozhlasová
Agathu Christie známe všichni jako autorku knih, někdo i divadelních her. Ale co její tvorba pro rozhlasové vysílání BBC?
Počinů pro rozhlas není mnoho, ale jsou různorodé. Původní hry i adaptace povídek, dramatizace i četba, vlastní texty i kolektivní díla.
Agatha Christie čte své texty
Agathina autorská zkušenost s rozhlasem začala ve 30. letech, kdy BBC vysílala dva seriály Detection Clubu (Dektivní klub), tedy sdružení autorů detektivek, jehož byla sama členkou. V roce 1930 běželo Behind the Screen („Za paravánem“), do nějž jednu kapitolu napsala a ve vysílání pak přečetla právě Agatha. Další rok následoval druhý společný projekt: The Scoop („Sólokapr“), obsahující od A. Christie tentokrát dvě kapitoly. Opět přečtené v rozhlase přímo autorkou.
(Ani jedna z těchto „štafetových“ detektivek nevyšla česky, ale jsou dostupné ve slovenském překladu v knize Za spanielskou stenou.)
► Více o Agathě a spolupráci s Detektivním klubem píšeme v samostatném článku.
V roce 1934 pak Agatha v BBC opět sama přečetla povídku Vyprávění slečny Marplové, kterou najdete v knize Poslední případy slečny Marplové. Už víte, proč je tahle povídka podaná v první osobě přímo z pohledu amatérské pátračky?
Z vlastních povídek Christie dramatizovala pro rádio jenom Žlutý kosatec (1937) a ve stejném roce mimochodem i Vosí hnízdo pro televizní sekci BBC. Dramatizaci povídky Žlutý kosatec jsme mohli ostatně slyšet i v češtině, protože ji v roce 2019 (pod názvem Žlutý iris) premiérově uvedl Český rozhlas – s Jaromírem Medunou v roli Hercula Poirota.
Rozhlasové hry
Z původních rozhlasových her jsou nejznámější Tři slepé myšky (1948), které vznikly k 80. narozeninám královny Alžběty. Příběh, jak z hry vznikla nejprve stejnojmenná povídka a poté i divadelní hra Past na myši, je všeobecně známý.
Už méně známé jsou další kousky. Personal Call („Soukromý hovor“), uvedený poprvé v roce 1954, a taky starší Butter in a Lordly Dish („Smetana v koflíku urozených“), v premiéře uvedená roku 1948. Tyto hry v češtině uvedeny nebyly a dost možná se jich ani nikdy nedočkáme. Geneze „Smetany v koflíku urozených“ však sahá až k zapomenuté povídce Wife of the Kenite – a té se česky dočkáme letos na podzim ve sbírce autorčiných duchařských povídek.
A jak se projevuje téma rozhlasového vysílání přímo v díle Agathy Christie? Největší roli má v povídce Rádio ze sbírky Smrtonoš.