Agatha Christie rozhlasová

Agathu Christie známe všichni jako autorku knih, někdo i divadelních her. Ale co její tvorba pro rozhlasové vysílání BBC?

Počinů pro rozhlas není mnoho, ale jsou různorodé. Původní hry i adaptace povídek, dramatizace i četba, vlastní texty i kolektivní díla.

Agatha Christie čte své texty

Agathina autorská zkušenost s rozhlasem začala ve 30. letech, kdy BBC vysílala dva seriály Detection Clubu (Dektivní klub), tedy sdružení autorů detektivek, jehož byla sama členkou. V roce 1930 běželo Behind the Screen („Za paravánem“), do nějž jednu kapitolu napsala a ve vysílání pak přečetla právě Agatha. Další rok následoval druhý společný projekt: The Scoop („Sólokapr“), obsahující od A. Christie tentokrát dvě kapitoly. Opět přečtené v rozhlase přímo autorkou.

(Ani jedna z těchto „štafetových“ detektivek nevyšla česky, ale jsou dostupné ve slovenském překladu v knize Za spanielskou stenou.)

► Více o Agathě a spolupráci s Detektivním klubem píšeme v samostatném článku

V roce 1934 pak Agatha v BBC opět sama přečetla povídku Vyprávění slečny Marplové, kterou najdete v knize Poslední případy slečny Marplové. Už víte, proč je tahle povídka podaná v první osobě přímo z pohledu amatérské pátračky?

Z vlastních povídek Christie dramatizovala pro rádio jenom Žlutý kosatec (1937) a ve stejném roce mimochodem i Vosí hnízdo pro televizní sekci BBC. Dramatizaci povídky Žlutý kosatec jsme mohli ostatně slyšet i v češtině, protože ji v roce 2019 (pod názvem Žlutý iris) premiérově uvedl Český rozhlas – s Jaromírem Medunou v roli Hercula Poirota.

Rozhlasové hry

Z původních rozhlasových her jsou nejznámější Tři slepé myšky (1948), které vznikly k 80. narozeninám královny Alžběty. Příběh, jak z hry vznikla nejprve stejnojmenná povídka a poté i divadelní hra Past na myši, je všeobecně známý.

Už méně známé jsou další kousky. Personal Call („Soukromý hovor“), uvedený poprvé v roce 1954, a taky starší Butter in a Lordly Dish („Smetana v koflíku urozených“), v premiéře uvedená roku 1948. Tyto hry v češtině uvedeny nebyly a dost možná se jich ani nikdy nedočkáme. Geneze „Smetany v koflíku urozených“ však sahá až k zapomenuté povídce Wife of the Kenite – a té se česky dočkáme letos na podzim ve sbírce autorčiných duchařských povídek.

A jak se projevuje téma rozhlasového vysílání přímo v díle Agathy Christie? Největší roli má v povídce Rádio ze sbírky Smrtonoš