Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Přejeme šťastné a veselé!
Všem pravidelným i příležitostným čtenářům našich webových stránek přejeme krásné a klidné Vánoce. A víte, jak je slavil Hercule Poirot?
Nejen o tom promluvila naše předsedkyně Jana Ohnesorg ve vysílání Českého rozhlasu Praha v pořadu Dobré ráno s Dvojkou. Záznam si můžete pustit na tomto odkazu (není možné hledat podle konkrétní minuty, příspěvek začal kolem 7.10 hod. po písničce Marie Rottrové).
Nejen o tom promluvila naše předsedkyně Jana Ohnesorg ve vysílání Českého rozhlasu Praha v pořadu Dobré ráno s Dvojkou. Záznam si můžete pustit na tomto odkazu (není možné hledat podle konkrétní minuty, příspěvek začal kolem 7.10 hod. po písničce Marie Rottrové).
Během Vánoc se odehrávají dva, resp. tři příběhy s Herculem Poirotem. Christie do tohoto období zasadila povídku Vánoční dobrodružství (v knize Dokud světlo nepohasne), kterou později rozšířila do znamější verze Královský rubín (ve stejnojmenné sbírce), a román Vánoce Hercula Poirota. Abychom ale nezůstali jen u Poirota: ve Vlastním životopise si můžete přečíst, jak slavila Vánoce Agatha Christie, a o vánočním případu slečny Marplové vypráví povídka Vánoční tragédie. Letošní rok ovšem patřil 100 letům s Herculem Poirotem. Připravili jsme proto krátkou ukázku z úvodu povídky Královský rubín, kterou citujeme v překladu Eddy Němcové.
„Opravdový starobylý ráz anglických Vánoc již vymírá, víte,“ vykládal [pan Jesmond Poirotovi]. „Lidé je dnes tráví v hotelích. Avšak anglické Vánoce, kdy se shromáždí celá rodina, s dětmi a jejich punčochami na dárky, vánočním stromečkem, krůtou, pudinkem se sušeným ovocem a prskavkami. Za oknem sněhulák –“
Hercule Poirot zasáhl v zájmu přesnosti.
„Na postavení sněhuláka je třeba míti sníh,“ podotkl přísně. „A sníh nelze objednat, dokonce ani pro anglické Vánoce.“
„Zrovna dnes jsem hovořil s jedním svým přítelem z meteorologického ústavu,“ pronesl pan Jesmond, „a ten mi říkal, že je vysoká pravdě-podobnost, že o letošních Vánocích sníh bude.“
To byla ovšem špatná zpráva. Hercule Poirot se otřásl ještě silněji než předtím.
„Sníh na venkově,“ zvolal. „To by bylo ještě strašnější. Veliké, studené, kamenné panské sídlo.“
„Ale vůbec ne,“ zarazil ho pan Jesmond. „Za posledních deset let se věci hodně změnily. Mají ústřední naftové topení.“
„V Kings Lacey mají ústřední naftové topení?“ ujišťoval se Poirot. Zdálo se, že poprvé zaváhal.
Doporučuje
