„Lámou se srdce,“ podtrhla si Lillian Dawsonová pečlivě v knize. „Láskyplné vztahy umírají.“
Ale umírají i lidé – a Lillian Dawsonovou najdou zavražděnou v trvalkovém záhonu Clary Morrowové, která ve Three Pines právě slaví svou první samostatnou výstavu. Zapadlá vesnice se díky shromáždění umělců i znalců umění proměnila načas ve svět, kde každý tah štětcem, každá stínohra hrají osudovou roli. Kde za každým úsměvem číhá úšklebek. A každý láskyplný vztah skrývá zlomené srdce. Vrchní inspektor Gamache příjíždí se svým týmem, aby odhalil pravdu. Co se však nabízí jejich očím: skutečnost, nebo jen světelný klam?
Šťastné a veselé Vánoce 2018
Přejeme vám pohodové prožití vánočních svátků, v ideálním případě s knihami Agathy Christie nebo adaptacemi jejích děl. Na vánoční dny vybíráme ukázku z Vánoc Hercula Poirota.
Zřejmě to víte, ale pro pořádek zmiňujeme, jaké vánoční detektivky Agathy Christie napsala. Do času Vánoc zasadila dva, resp. tři příběhy s Herculem Poirotem. Jde o povídku Vánoční dobrodružství (v knize Dokud světlo nepohasne), kterou později rozšířila do znamější verze Královský rubín (ve stejnojmenné sbírce), a o román Vánoce Hercula Poirota. O vánočním případu slečny Marplové vypráví povídka Vánoční tragédie ze Třinácti záhad.
V češtině dosud nevyšla kniha „Hvězda nad Betlémem a jiné povídky“ obsahující povídky a básně pro děti s vánoční a náboženskou tematikou (a autorka ji mimochodem publikovala jako Agatha Christie Mallowan). Ve Vlastním životopisu, si můžete přečíst, co dobrého jedla Agatha Christie jako mála během Vánoc – najdete ve třetím oddíle třetí části (Dospívání).
Tentokrát jsme vybrali ukázku z Vánoc Hercula Poirota. Rozhodování bylo jednoznačné. Vánoce vyšly letos v češtině na audioknize v podání Lukáše Hlavici (publikoval OneHotBook). A před pár dny to navíc bylo 80 let od prvního britského knižního vydání. Kniha vyšla 19. prosince 1938 a už v roce 1939 mimochodem následoval první překlad do češtiny.
Citujeme z nového překladu Vlasty Hofbauerové (poprvé v Knižním klubu v roce 1999):
Ale Johnson dál rozkládal:
„Máme čas vánoční. Všude pokoj, dobrá vůle — a tyhlety věci. Dobrá vůle, kam se člověk podívá.“
Hercule Poirot se opřel v křesle a spojil špičky prstů. Zamyšleně pozoroval svého hostitele.
Tiše se otázal: „Myslíte si tedy, že spáchání zločinu o Vánocích je nepravděpodobné?“
„Přesně tak.“
„A pročpak si to myslíte?“
„Proč?“ Vrchního komisaře to poněkud vyvedlo z míry. „No, jak říkám, všude panuje vánoční pohoda a dobrá nálada a tak všelijak podobně.“
Hercule Poirot zamumlal:
„Angličané jsou tak sentimentální!“
Johnson se ohradil: „A proč by ne? Co když jsme opravdu staromódní a máme rádi tradice a svátky? Co je na tom špatného?“
„Není na tom nic špatného. Je to naopak velmi milé. Ale uvažte fakta. Řekl jste, že Vánoce jsou časem dobré nálady. To přece znamená spoustu jídla a pití. To znamená přímo přejídání! A s přejídáním přijdou zažívací potíže! A se zažívacími potížemi přijde podrážděnost!“
Ukázka pochází z páté části třetí kapitoly, zasazené do 24. prosince.
Doporučuje
Světelný klam
