V před světem uzavřeném klášteře Saint-Gilbert-Entre-les-Loups žije v poklidu a modlitbách dvacet mnichů. Ironií je, že společenství, které přijalo slib mlčení, se stalo proslulým pro svůj nádherný zpěv, jehož působení na posluchače je tak hluboké, že se mu přezdívá „krásné tajemství“. Až když je zavražděn známý sbormistr, brána kláštera se otevře a vpustí vrchního inspektora Armanda Gamache ze slavné quebecké Sureté, který zde objeví neklid ve zdánlivé harmonii a je nucen konfrontovat se i se svými vlastními démony. Před odhalením vraha, před obnovením míru musí vrchní inspektor nejprve zvážit božské i lidské a zacelit trhliny mezi nimi.
Schůzka se smrtí
Appointment with Death
V jeruzalémském hotelu vyslechne jednoho večera Hercule Poirot podivný rozhovor o chystané vraždě. V hotelu jsou ubytováni i Boyntonovi v čele s tyranizující matkou, která u sebe drží své potomky ocelovým poutem. Je tedy poněkud překvapující, když jim při výletu do Petry poskytne volnost a sama zůstane se svou nejmladší dcerou v kempu. Ještě větší překvapení nastane, když je paní Boyntonová večer nalezena mrtvá. Poirot se mezitím ocitá v jordánském Ammánu, kde navštíví plukovníka Carburyho, společného známého Poirota a plukovníka Race. Carbury se zmíní o smrti paní Boyntonové a vysloví domněnku, že má na její smrti podíl její rodina. Poirot se chystá zjistit, co se doopravdy stalo.



Jeden z exotických románů – Schůzka se smrtí – obstál v silné konkurenci knih Agathy Christie z jejího nejplodnějšího období zřejmě především díky zasazení děje do přitažlivého prostředí starověkého sídla Petra a postavě paní Boyntonové, možná nejpřesvědčivější záporné postavě z celého díla Královny detektivek. Zatímco jiní autoři by se nejspíš nechali zlákat kouzlem a zvláštní atmosférou Petry k sáhodlouhým popisům, Agatha Christie zůstává věrna svému stylu a omezuje se na několik krátkých, ale výstižných odstavců a téměř se nezmiňuje o historii tohoto místa, které poprvé navštívila v roce 1933 a nedlouho poté ho použila jako kulisu v jedné povídce ze souboru Parker Pyne zasahuje (1934, povídka časopisecky v čerevnci 1933). Kromě působivého vykreslení tyranické matky a jejích dětí se v knize setkáváme i se zajímavými psychologickými postřehy doktora Gerarda. Jeden z nich – o hluboké touze člověka být chápán a uznáván – může poskytnout příležitost zamyšlení se nad motivem Agathy Christie k jejímu zmizení v roce 1926.
Ve Schůzce se smrtí se setkáváme i s několika odkazy na jiná díla Královny zločinu: jedna z postav je nadšená ze setkání s mužem, který vyřešil případ známý z Vražd podle abecedy. Zajímavější zmínka však zřejmě padne v rozhovoru Nadine Boyntonové s Herculem Poirotem, ve kterém je řeč o „prospěšných“ vraždách ve spojení s případem Vraždy v Orient expresu.
Audiokniha
- Schůzka se smrtí – nezkrácená audiokniha v podání Růženy Merunkové, vydalo Tympanum v roce 2009
Divadlo
- Appointment with Death, 1945 – v ČR neuvedená adaptace učiněná samotnou Agathou Christie, ze hry byla vypuštěna postava Hercula Poirota
Komiks
- Rendez-vous avec la Mort, or. 2012 – adaptace Didier Quella-Guyot, ilustrace Marek, barvy Christophe Bouchard
TV adaptace a film
- Appointment with Death – americká televizní adaptace v rámci cyklu Danger, 1951
- Schůzka se smrtí – ameická filmová adaptace, v roli Poiorota Peter Ustinov, 1988
- Schůzka se smrtí – epizoda seriálu Hercule Poirot v hlavní roli s Davidem Suchetem, 2008 = DVD Agatha Christie Poirot 43, Amercom 2010